Duchovní celistvost

Dvacátý čtvrtý týden: Intimita a sexuální celistvost

 Otec Richard pojmenovává posvátnou povahu naší sexuality: 

potřebujeme pojmenovat posvátný charakter sexuality

Myslím, že potřebujeme pojmenovat posvátný charakter sexuality. Pro mnohé z nás není sexualita oblastí posvátna. Právě naopak: byla to věc, o které nás učili, že nás přivede ke zlu. Lidé si myslí, že sexuální revoluce už proběhla a že šlo o jakousi nově nabytou svobodu pro nás všechny, abychom si mohli dělat, co chceme. Já si však myslím, že to, co se stalo v jejím důsledku, je jen dunění před skutečnou revolucí. 

lidé mohou být hlubokými, vášnivými, intimními a milujícími přáteli

Musíme se dostat ke skutečné sexuální revoluci, kdy budeme mluvit o vztahové celistvosti, která je synergií a životní energií větší než dva jedinci zvlášť, a dokonce i společně. Skutečnou revolucí je objev, že lidé mohou být hlubokými, vášnivými, intimními a milujícími přáteli, ať už jsou milenci, nebo ne. Zdá se mi, že skutečnou revolucí je objev lidské schopnosti přátelství, které vede lidi k duchovní celistvosti, k vnitřnímu sjednocení s božstvím, se sebou samým a se vším, takže nejsme tak potřební v našem primárním vztahu. [1] 

Kontemplativní autorka Christine Valters Paintnerová potvrzuje naši erotickou touhu jako touhu po spojení a celistvosti: 

Až do zranitelného a důvěrného spojení s druhým člověkem v kontextu hluboké důvěry a závazku

Sexualita a erotika jsou základní touhy, které máme jako lidské bytosti, aby nás posunuly za naše solipsistické, zaujaté já do světa společenství a spojení. V sexualitě jde o víc než o sex ve fyzickém smyslu – i když milování je jedním z velkých smyslových darů, pro které jsme byli stvořeni, a mimořádná rozkoš, kterou přináší našim tělům, jistě ukazuje na Boha, který tento druh erotické rozkoše považuje za krásnou věc. Milostný akt může být místem hluboké extáze, místem překročení vlastních vnímaných hranic do zranitelného a důvěrného spojení s druhým člověkem v kontextu hluboké důvěry a závazku. 

tato sexuální touha spočívá v napojení se na zdroj energie

Co když je naším povoláním milovat se se samotným životem, ať už to vyjadřujeme fyzicky intimním způsobem s druhou osobou, nebo ne? Co když tato sexuální touha spočívá v napojení se na zdroj energie, který v nás probouzí nejhlubší touhu po spojení? 

… přinášíme své dary do světa, abychom ho změnili k lepšímu

Sexualita je to, co nás táhne za naše vlastní hranice do služby, intimity a zranitelnosti lidských vztahů. Naše nejhlubší touhy nás vrhají do těchto míst něhy, která přicházejí se smysluplným lidským spojením. Naše hluboké touhy srdce jsou o tom, že přinášíme své dary do světa, abychom ho změnili k lepšímu. Jsme povoláni k tomu, abychom překročili sféru péče o sebe do tance vzájemnosti s druhými, kde jsme vyzváni, abychom věřili, že naše existence má ve společenství člověk-zvíře-příroda význam….. 

Když jsou naše touhy a nutkání uzdraveny a integrovány, stávají se zdrojem obrovské energie pro dobro ve světě a naší schopnosti být léčivou přítomností pro druhé.   

 Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.

Prameny:

[1] Adapted from Richard Rohr and Cynthia Bourgeault, God as Us! The Sacred Feminine and the Sacred Masculine (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2011). Available as MP3 audio download. 

[2] Christine Valters Paintner, The Wisdom of the Body: A Contemplative Journey to Wholeness for Women (Notre Dame, IN: Sorin Books, 2017),76–77, 78. 

Image credit and inspiration: Nina Hill, untitled (detail), 2020, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. The connective energy of human touch, entwining our hands and our hearts. We are not alone.  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *