Padesátý první týden: Vzájemné obývání
Bůh řekl: „Učiňme lidi k našemu obrazu, podle naší podoby.“ -Genesis 1:26
Otec Richard nachází naši základní dobrotu v tom, že jsme stvořeni k obrazu a podobě Boží.
Spojení duše s Bohem, Duch vylitý do srdce
Staletí křesťanské teologie potvrzují, že „obraz“ popsaný v Genesis odkazuje na naši věčnou podstatu v Bohu, kterou nelze zvětšit ani zmenšit. Je to objektivní spojení duše s Bohem. My (a každá jiná stvořená věc) začínáme s božskou DNA, takříkajíc vnitřním osudem, plánem ukrytým ve sklepení naší bytosti, který prosí, aby mu bylo dovoleno, aby se naplnil a projevil. „Je to Duch svatý vylitý do vašeho srdce a je vám dán“ (Římanům 5,5).
Jsem milován a obdarován
Mé „já jsem“ je jen dalším vydechnutím věčného a dokonalého „já jsem, který jsem“ Stvořitele (Ex 3,14). Toto „bytí“ předchází všemu konání. Jsem milován – nebo lépe řečeno, jsem láska – dříve, než udělám cokoli dobrého či špatného, hodného či nehodného. Filozoficky řečeno, ontologie předchází morálce. Božské přebývání je bezplatný dar, stálá přítomnost a záruka. My jsme nádobami, chrámy a příjemci tohoto daru. V jistém smyslu to s námi nemá nic společného. Přesto je to naše vlastní, vrozená a neodvolatelná důstojnost. Nazývám ji Pravým Já, nesmrtelným, nepomíjivým diamantem. Bezpochyby je to naše „původní požehnání“.
Boží obraz v nás zůstává i přes velké odlišnosti jednotlivců nebo skupin
V každém z nás přebývající božský obraz směřuje k naplnění po celý náš život. „Podoba“ odkazuje na naše osobní a jedinečné ztělesnění tohoto vnitřního božského obrazu. Je to naše postupné uskutečňování tohoto daru. Všichni máme stejný objektivní dar, ale různé způsoby, jak říci ano a souhlasit s ním. Existuje tolik způsobů, jak projevit Boha, kolik je bytostí ve vesmíru. Naše osobní a kolektivní ztělesnění odhalují aspekty posvátna prostřednictvím naší osobnosti, vztahů, oblastí práce a studia, kultury, ekonomiky, politiky a spravedlnosti. Ačkoli se lišíme v podobnosti, Boží obraz (imago Dei) přetrvává a září skrze všechny stvořené věci. [1]
Poznáváme Krista, protože je s námi a je v nás
Jasným cílem a směrem biblického zjevení je směřování k plnému vzájemnému přebývání. Pohyb směrem ke sjednocení vidíme, když Bůh kráčí v zahradě s nahým Adamem a Evou a „celým šikem“ stvoření (Gn 2,1). Toto téma nachází svůj vrchol v uvědomění, že „tajemstvím je Kristus ve vás, vaše naděje na slávu“ (Kol 1,27). Jak vzrušeně říká Jan: „Poznáváte ho, protože je s vámi a je ve vás!“. (Jan 14,17). Věčné tajemství vtělení konečně dosáhne svého a „začne Beránkova svatební hostina“ (Zj 19,7-9). Jako na začátku, tak i na konci. Amen. Ať se tak stane. [2]
Tuto meditaci si můžete přečíst na stránkách cac.org.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Immortal Diamond: The Search for Our True Self (San Francisco, CA: Jossey-Bass, 2013), 17, 121–122.
[2] Adapted from Richard Rohr, “In the Beginning and the End,” Daily Meditations, December 31, 2017.
Image credit and inspiration: Susan Wilkinson, Untitled (detail), 2021, acrylic paint, Unsplash. Click here to enlarge image. Just like the colors swirl together in this painting, we and God swirl in our dwelling/indwelling.