Život ve vztahu     

Prorok nás vede k tomuto životu vztahu, abychom byli ve spojení s přírodou, okamžikem, člověkem, modlitbou, společenstvím. Jakmile tyto momenty vztahu přerušíme, přerušíme možnost společenství a přerušíme možnost být lidmi s nějakou skutečnou hloubkou.

Úkol v rámci úkolu

Milost nás musí a bude posouvat vpřed. „Bůh nemá vnoučata. Bůh má pouze děti,“ jak někteří říkají. Každá generace musí pro sebe učinit vlastní objevy Ducha.

Žádný papež, biblický citát, psychologická technika, náboženská formule, kniha ani guru tuto cestu neudělají za nás. Pokud se pokusíme první cestu přeskočit, nikdy nezískáme její skutečné plody ani nepochopíme její omezení.

První vtělení          

Vtělení tedy není jen „Bůh se stal Ježíšem“. Je to mnohem širší událost, a proto Jan poprvé popisuje Boží přítomnost obecným slovem „tělo“ (Jan 1,14). Jan mluví o všudypřítomném Kristu, s nímž se nadále setkáváme v jiných lidských bytostech, v hoře, stéblu trávy nebo špačkovi.