Sedmnáctý týden: Středa 23. dubna 2025
Sestry a bratři, zvláště ti z vás, kteří prožíváte bolest a smutek, vaše tiché volání bylo vyslyšeno a vaše slzy byly spočítány; ani jedna z nich se neztratila!… Ježíšovo vzkříšení je skutečně základem naší naděje. Ve světle této události totiž naděje už není iluze….. Tato naděje není únikem, ale výzvou; neklame nás, ale posiluje. -Papež František (1936-2025), „Urbi Et Orbi“, Velikonoce, 2025
Otec Richard se s námi podělí o to, jak můžeme přijmout zázrak nového života tím, že přijmeme své vlastní těžkosti a „smrt“ tak, jak to udělal Ježíš.
Smrt je cesta do nitra
Smrt není jen fyzické umírání. Smrt také znamená jít do úplného nitra věcí, narazit na dno, překročit hranice, kde máme vše pod kontrolou. V tomto smyslu všichni v životě procházíme mnoha smrtmi, zlomovými body, kdy se musíme ptát: „Co budu dělat?“.
Smrt je proměna
Mnoho lidí zahořkne, hledá viníka a uzavírá se do sebe. Jejich „smrt“ je pro ně skutečně smrtí, protože po ní už není prostor pro růst. Když však jdeme do úplné hloubky a smrti čehokoli – paradoxně dokonce i do hloubky vlastního hříchu – můžeme vyjít na druhé straně proměněni, živější, otevřenější, odpouštějící sobě i druhým.
Smrt je spojena s velkým tajemstvím proměny
A když vyjdeme na druhou stranu, víme, že jsme tam byli vedeni. Nedržíme se; drží nás větší síla, větší zdroj, který není náš vlastní. To je to, co znamená být zachráněn! Znamená to, že jsme prošli tajemstvím proměny.
Bůh a smrt
Zázrak toho všeho – pokud můžeme mluvit o zázracích – spočívá v tom, že Bůh našel ten nejgeniálnější způsob, jak proměnit lidskou duši. Bůh používá právě to, co by nás za normálních okolností zničilo – tragickou, smutnou, bolestnou, nespravedlivou smrt, která nás všechny přivádí na dno našich životů -, aby nás proměnil. Tady je to v jedné větě. Jsme připraveni tomu věřit?
I ve smrti je Bůh
Ježíšova smrt a vzkříšení jsou výpovědí o tom, jak skutečnost funguje stále a všude. Učí nás, že existuje jiný způsob, jak žít s naší bolestí, smutkem a utrpením. Můžeme si říkat: „Běda mi,“ a litovat se, nebo si můžeme říct: „I v tom je Bůh“.
Smrt je i nezasloužená milost
Nikdo z nás nepřekročí tuto propast od smrti k novému životu vlastním úsilím, vlastní zásluhou, vlastní čistotou nebo vlastní dokonalostí. Každého z nás – od papeže po prezidenta, od princezny po sedláka – přenáší na druhou stranu nezasloužená milost. Vstupenkou nikdy není hodnost, pouze hluboká touha. S touto touhou je hrob vždycky, nakonec prázdný, jak zjistila Marie Magdaléna o velikonočním ránu. Smrt nemůže zvítězit. Jsme konečně nezničitelní, když poznáme, že věc, která by nás mohla zničit, je právě tou věcí, která by nás mohla osvítit.
Bůh proměňuje smrt v život
Přátelé, velikonoční svátky jsou pro nás všechny připomínkou, abychom otevřeli oči a uši a byli svědky toho, co se děje kolem nás, neustále a všude. Jediným Božím úkolem je proměnit smrt v život. To Bůh dělá s každým novým jarem, s každým novým životem, s každým novým ročním obdobím, s každým novým čímkoli. Bůh je ten, kdo vždy proměňuje smrt v život, a nikdo, kdo v tohoto Boha důvěřuje, nebude nikdy zahanben (Žalm 25,3).
.
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “Easter Homily: Reality Moves Toward Resurrection,” homily, March 27, 2016.
Image credit and inspiration: Krista Joy Montgomery, Unknown (detail), 2019, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. We carefully tend the blooms of bright resurrection after the pain of our Good Fridays.