Týden dvacátý šestý: Vytváření komunit změny-Středa, 25. června 2025
Rabínka Sharon Brous klade individuální péči a vztahy do centra smysluplné komunity.
Společný cíl a společný sen
Vztahy vzájemné péče jsou zakořeněny v lásce i důvěře. Jsou to lidé, o kterých víme, že budou pečovat o naše srdce. Jsme ochotni jim odpustit, když udělají chybu, a doufáme, že oni udělají totéž pro nás. Cítíme se navzájem zodpovědní. Chceme s nimi sdílet naše důležité okamžiky, jak těžké, tak radostné. Společně se nám daří. Vztahy založené na společném cíli jsou zakořeněny nejen v závazku vůči sobě navzájem, ale také ve společném snu…
Setkání jako příležitost k propojení
Pokud je ideální místo… průsečíkem vzájemného zájmu a společného cíle, chci zakořenit v komunitě, která stojí na tom samém průsečíku. Taková komunita vnímá každý rituál, každou bohoslužbu a každé setkání jako příležitost k prohloubení vzájemného propojení.
Duchovní kotva
Investuje do lidí jako do složitých, mnohostranných, zraněných, krásných jedinců, z nichž každý je nezbytný pro větší celek. Tento druh komunity je poháněn otázkami jako „Kdo jsi a co tě sem přivádí?“ spíše než „Kde pracuješ?“… Tento druh komunity vytváří duchovní kotvy – pravidelné příležitosti pro lidi, aby se společně modlili, zpívali, truchlili, učili se a přemýšleli. Uznává kolektivní sílu lidí dobré vůle, kteří pracují na uzdravení širší společnosti, a upřednostňuje vytváření cest pro vykonávání svaté práce. Investuje do vytváření posvátného prostoru, který podporuje nejen inkluzi, ale také sounáležitost, intimitu a autentičnost, lásku a odpovědnost. [1]
Nejen kázat ale i žít
Uvědomujíc si kolektivní osamělost a zoufalství, které zažívá tolik lidí v naší kultuře, Brousova komunita se hlouběji zavázala setkávat se s lidmi tam, kde se nacházejí.
Naší prací není jen kázat teologii lásky a sounáležitosti, ale také zajistit, aby se naše komunity snažily tento úkol naplňovat. Jsem přesvědčena, že to je nejdůležitější práce, kterou jsme udělali.
Možnost mluvit otevřeně a mít důvěru
To je amen efekt – posvátný úkol naslouchat si navzájem, přijímat se navzájem, milovat se navzájem, zejména v těžkých dnech. Říkat si navzájem „amen“.
Brát tento úkol vážně znamená udělat vše, co je v našich silách, abychom osvobodili naše posvátné prostory od hanby a stigmatu. Znamená to mluvit upřímně a otevřeně o odloučenosti a osamělosti, depresi, úzkosti a závislosti… Komunity lásky a sounáležitosti jsou prostory, kde i v našich nejzranitelnějších chvílích jsme stále ochotni se ukázat a začít kráčet, s důvěrou, že naše komunita, ti, kteří se k nám přibližují, se nebudou dívat jinam.
Smyslu plné spojení odstraní mor odcizení
Vědecká data a duchovní poznání se zde silně shodují. Odcizení je morem naší společnosti, morem temnoty. Protijedem je bohaté, smysluplné spojení. Všichni potřebujeme ezer k’negdo [2] – někoho, kdo se setká s naší zranitelností s pozorností a péčí, kdo s námi bude plakat celou noc a kdo s námi bude stát v zákopech a s láskou pracovat na budování lepšího světa. [3]
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Sharon Brous, The Amen Effect: Ancient Wisdom to Mend Our Broken Hearts and World (Avery, 2024), 39, 41–42.
[2] Ezer k’negdo is the Hebrew word found in Genesis 2:18. It is usually translated as helpmate, but it really means someone to help you (an ezer) by standing opposite you (k’neged lo). Someone to face you, even when everyone else looks away (Brous, 35–36).
Ezer k’negdo je hebrejské slovo, které se nachází v Genesis 2:18. Obvykle se překládá jako pomocník, ale ve skutečnosti znamená někoho, kdo vám pomáhá (ezer) tím, že stojí naproti vám (k’neged lo). Někoho, kdo se vám postaví, i když všichni ostatní odvrátí zrak (Brous, 35–36)
[3] Brous, Amen, 44–45.
Image credit and inspiration: Joel Muniz, untitled (detail), 2020, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. In a simple act of solidarity, this photo captures people delivering food to a food bank during the pandemic—a quiet reminder that real change happens when we show up for each other.