Třicátý třetí týden: Pavel: mystik Krista-Pátek, 15. srpna 2025
Brian McLaren přemýšlí o náročném úkolu Pavla, který spočíval v uplatňování Ježíšova inkluzivního poselství v rostoucí duchovní komunitě:
Pavel uklidňoval
Pavel se vůbec nesnažil definovat nebo vysvětlovat evangelium; spíše se snažil uklidit nepořádek, který Ježíš svým evangeliem způsobil. Tím nepořádkem mám na mysli, že Ježíš docela účinně zničil uspořádané konvenční kategorie své náboženské komunity.
Ježíš převrátil zažité hodnoty
Podle jeho názoru byly některé prostitutky a výběrčí daní blíže Bohu než někteří farizeové a kněží – a největší víru, jakou Ježíš v celém Izraeli našel, měl politický nepřítel, který patřil k jinému náboženství (Matouš 8:10). Podobně Ježíš porušil pravidla o čistém a nečistém a neustále přicházel s divokými a revolučními novými návrhy – o sabatu, o tom, co je košer… Jak vyřešit takovou hlubokou změnu v komunitě věřících lidí, kteří se vždy definovali exkluzivním způsobem?
McLaren zdůrazňuje Pavlův list Římanům jako příklad Pavlova sjednocujícího poselství:
Pavel sjednocuje rozdílnost v rovnost
Římanům se snažil řešit naléhavější, praktičtější otázku v raném křesťanském hnutí…: Jak mohli Židé a pohané ve své nezkrotné rozmanitosti přijít a zůstat spolu jako rovnocenní v království Božím, aniž by existovali křesťané první a druhé třídy?…
Pavel, stejně jako Ježíš, není moderní západní typ člověka s lineárním uvažováním. Je to člověk ze Středního východu. Uvažuje v kruhu a mluví v podobenstvích. Pavel je… typ [básníka], který rozumí síle představivosti a umí zacházet se slovy. Jeho list (na rozdíl od převládajících interpretací) není o nic více dobře odůvodněným, lineárním, logickým a analytickým argumentem než Ježíšova kázání. A to není špatná věc…
Ospravedlňuje evangelium jako dobrou zprávu
To, co máme, není předem promyšlené dílo akademické teologie, redigované a znovu redigované, doplněné poznámkami pod čarou. Pavel spíše diktuje dopis lidem, které miluje, na téma, které miluje, a vyjadřuje upřímný, neredigovaný, přirozený tok svých myšlenek a pocitů… Pokud budeme číst Římanům s ohledem na tyto skutečnosti, myslím, že budeme citlivější než kdy jindy na nádherný tanec Ducha Božího a mysli člověka v kontextu komunity v krizi. Společně, Duch Svatý a Pavel, dělají jeden krok za druhým směrem k jedinému cíli, kterým je ospravedlnění evangelia jako dobré zprávy pro pohany i Židy…
Ruší my a oni
Pavel tvrdí, že Bůh nikoho nezvýhodňuje. Všichni lidé jsou na stejné úrovni, bez ohledu na jejich náboženské zázemí. Všichni porušují své vlastní svědomí, všichni nedosahují Boží slávy, všichni porušují Boží zákony. Nikdo si nemůže nárokovat výsadní postavení u Boha jen proto, že ovládá náboženské znalosti, vyhýbá se seznamu zakázaných chování nebo se identifikuje s určitou nálepkou. Tímto způsobem Pavel umlčí každá ústa a činí každého zodpovědným před Bohem (Římanům 3:19). Neexistuje žádné „my proti nim“, žádní privilegovaní zasvěcení a vyloučení outsideri. Jsme tu jen my všichni – Židé i pohané – a všichni jsme… sjednoceni v naší potřebě milosti.
Translated with DeepL.com (free version)
Brian D. McLaren, A New Kind of Christianity: Ten Questions That Are Transforming the Faith(HarperOne, 2010), 142–143, 144, 146, 148.
Image credit and inspiration: mohammad hassan taheri, untitled (detail), 2023, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. The fluid, impermanent sand slipped through Paul’s once-certain grasp, as his Divine encounter cracked open his clenched knowing and invited him to see from a transformed perspective.