Změny v církvi

Křesťanství: Živá tradice

 Sobota, 25. října 2025-Čtyřicátý třetí týden Shrnutí-19. října – 24. října 2025

Neděle

Jsme součástí živé tradice jednání a kontemplace, jsme lidé, kteří překročili hranice teorie a žijí tuto moudrost ve svém každodenním životě. Vytvoření světa, kde má všechno své místo, bude skutečně vyžadovat hnutí takových lidí—Richard Rohr

Pondělí

Kontemplace tedy není samostatná cesta ani jedinečné povolání. Je to samotné křesťanství, prožívané s hloubkou a upřímností. Je to srdce křesťanské tradice, které sahá od Ježíše přes poušť až po dnešek. —Adam Bucko

Úterý

Obnova není jednorázová událost, něco, co se zavede a dokončí. Obnova je neustálá praxe. Je to realita živé tradice. —Katie Gordon

Středa

Černé kontemplativní kázání spojuje hlavu a srdce, osobní a společenské, duchovní formaci a sociální transformaci, protože svědčí o osvobozujícím a životodárném evangeliu Ježíše Krista. —E. Trey Clark

Čtvrtek

Kontemplativní cesta musí růst, abychom mohli pokračovat, abychom mohli být živí v živé, rostoucí a dýchající tradici. —Cassidy Hall

Pátek

Když se radujeme z této rostoucí, životodárné a živé tradice, stojíme před důležitými otázkami: Jak pomůžeme naší tradici růst, zrát a rozšiřovat její vliv k dobrému? Jak obohatíme a zlepšíme tradici v její současné podobě? —Brian McLaren

Praxe kontemplativního aktivismu

Čtyřicátý třetí týden Praxe

Tento týden naše meditace obsahují výňatky z nejnovějšího čísla časopisu CAC ONEING: A Living Tradition. Alison McCrary, právnička zabývající se hnutím za sociální spravedlnost, nabízí deset praktik pro vytvoření kontemplativního základu, který podporuje práci za spravedlnost:

Pěstovat kontemplativní život

Když jako lidé na duchovní cestě pracujeme na této [spravedlivější] budoucnosti a angažujeme se v akci za osvobození v souladu s naší křesťanskou tradicí, jsme povoláni k pěstování kontemplativního života. „Kontemplativní aktivismus” lze ztělesnit prostřednictvím těchto deseti praktik: 

1.    Zakotvit se v duchovních praktikách. Poznat naše praktiky. Pěstovat vnitřní život.
2.    Dekolonizovat naše životy a systémy, které udržují kolonizované chování a mentalitu.
3.    Hluboce naslouchat ostatním, zejména těm, kteří jsou na okraji společnosti.
4.    Být ochotni zpochybňovat moc a budovat kolektivní sílu.
5.    Následovat vedení těch, kteří jsou nejblíže bolesti nebo problému.
6.    Budovat upřímné vztahy s těmi, s nimiž pracujeme a za něž se zasazujeme.
7.    Pěstovat komunitu a péči.
8.    Udržovat neustále se vyvíjející a prohlubující politickou analýzu, hodnoty a jazyk.
9.    Podstupovat rizika.
10.    Držet se radikální naděje.

Žít v přítomnosti

Každá z výše uvedených praktik nás také vybízí k pěstování praxe přítomnosti: vůči božskému, v našich tělech, s našimi pocity (smutek, radost, zoufalství, naděje), vůč jiným  osobám, tváří v tvář osobě nebo instituci, která způsobuje škodu, s přírodou a vůči tomu, co se chce odhalit a vytvořit…

Uvědomovat si přítomnost Boží

Být přítomný, žít podle deseti praktik kontemplativního aktivisty a zůstat zakotvený v našich kontemplativních praktikách nás může probudit k novému uvědomění si božského, které přebývá v nás a mezi námi, když pracujeme pro dobro a posouváme „oblouk spravedlnosti“ Martina Luthera Kinga Jr. směrem k osvobození.

Reagovat na okolí

Když tak činíme, naše vlastní bytí a božské bytí se stále více a více tajemně proplétají. Žít kontemplativně je pro všechny, nejen pro vybraných pár. Jsme povoláni k zamyšlení nad utrpením světa, naší rolí v něm a tím, k čemu jsme v jeho světle povoláni. Kontemplace nás zve k přímé zkušenosti Boha a my můžeme reagovat a jednat z pevného a zakořeněného prostoru.

Translated with DeepL.com (free version)