Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Až budete pracovat s moudrostí pouštních otců a matek, zvažte, zda neuvolníte svou mysl, která přemýšlí, a vstoupíte do prostoru přijímání. Představte si sami sebe v tomto příběhu a požádejte o své vlastní životodárné slovo. Tímto slovem může být vhled z textu. Může přijít v této chvíli klidu nebo se může objevit později během dne v podobě verše poezie, moudrosti nabídnuté z nečekaného zdroje, symbolu ze snu nebo obrazu, na který narazíte a který se zmocní vaší představivosti.
prosotry pro tebe v samotě
V prostornosti samoty se otevíráme pravdě o sobě samých. Hlouběji zakořeňujeme, zkoumáme, zbavujeme se a zjemňujeme. I v pouštních okamžicích každodenního života jsme zváni k obnově, kdy se zázrak nejistoty setkává s posvátným zastavením uprostřed rušného dne. A téměř vždy jsou pouštní prostory místy a okamžiky paradoxu: poznání uprostřed nevědění, osvěžení na vyprahlých místech, život uprostřed smrti, plodnost v neplodnosti, půlnoční rozkvět a přijetí ročních období.
vnitřní svoboda ve světě: Samota je odvážné setkání s naším nahým, nejsyrovějším a nejskutečnějším já v přítomnosti čisté lásky. Poměrně často k tomu může dojít přímo uprostřed lidských vztahů a rušného života.
Abbové a ammové věděli, že tato vnitřní práce je pro duchovní růst člověka klíčová. Je zásadní pro disciplínu srdce. Ale stejně rozhodní, jako vyžadovali tuto práci na duši, byli stejně rozhodní i v praktikování radikálního odpuštění. Vždy pomalu soudili druhé, v mladších a slabších bratrech a sestrách viděli to nejlepší a jejich chování si vykládali co nejkrásněji…..
Cesta nevyhnutelně vede každého z nás různými směry, nicméně vlivem okolností nebo volby se každý z nás v určitém okamžiku svého života ocitne na okraji společnosti a bude naslouchat tichu vycházejícímu zevnitř. V těchto chvílích si uvědomíme, že kontemplace je cíl i praxe. Mniši to věděli a vážili si obojího.
Pro tyto pouštní matky a otce nebyla modlitba chápána jako transakce, která nějak potěší Boha (chápání modlitby jako řešení problémů, které se objevilo mnohem později), ale jako proměna vědomí toho, kdo se modlí. Modlitba byla probuzením vnitřního dialogu, který se z Boží strany nikdy nezastavil. Proto mohl apoštol Pavel tak často mluvit o tom, že se modlí „stále“ (1 Sol 5,17)
Tichá modlitba: Co se učíte ignorovat a co se učíte milovat? Co musí ve vašem životě zemřít a co musíte bezvýhradně potvrzovat? Tyto dvě otázky jsou jádrem pouštní spirituality. Poušť se stává hrobem, říkali mniši, místem zániku ega. Ale je v tom také nesmírná radost a uvolnění, naučit se umírat dříve, než zemřete. Konečně se osvobodíte a můžete žít s odevzdaností. Nikdo není svobodnější než ti, kdo pohlédli smrti do očí, prošli ohněm a jsou nyní schopni beze strachu milovat.
Shrnutí čtrnáctého týdne 30. března - 4. dubna 2025 Neděle Když se i dva nebo tři z nás sejdou ve jménu pravdy, upřímnosti a lásky, ve jménu odvahy, soucitu a…
Kontemplace vám může pomoci stát na stráži u dveří vašich smyslů, aby si chaos nemohl prorazit cestu do vaší duše. Pokud mu to dovolíme příliš dlouho, stane se tím, kým jsme, a my už nebudeme mít přirozený přístup k životodárné „opravdu hluboké studni“, k níž se Etty Hillesumová tak často vracela, aby našla svobodu.
Lidé, kteří přicházejí na naše akce, nemusí vést pochody nebo protestní úsilí proti institucionálnímu rasismu. Ale účastní se jich jako hledači pravdy, kteří se nestydí zpracovávat svou vlastní bolest. Ukazují nám, že autentické radosti lze dosáhnout prostřednictvím procesu uzdravování. Pomáháme řešit problémy naší komunity, když se každý z nás autenticky a tvořivě postaví svému vlastnímu zármutku.
.