vzkříšení

Trvalá oslava

Dovedu si představit, že Velikonoce otevírají padesátidenní období, během něhož neustále oslavujeme novost, svobodu, změnu a růst. Tak jako bychom si každý rok znovu vyprávěli příběh o zmrtvýchvstalém Kristu, který se zjevil v cizinci na Emauzské cestě, tak by pro nás součást každého velikonočního období znamenala setkávat se a zvát ke svým stolům cizince, cizince, uprchlíky, lidi jiného náboženství nebo vůbec bez vyznání, přijímat je jako Krista a očekávat, že se s Kristem setkáme i v nich.

Duch je pro všechny

etnice ukazují, že Duch nás miluje natolik, že chce vstoupit do našeho nitra, přebývat v nás a komunikovat s námi ve svazku lásky. Toto božské vylití je láska ke každému člověku. Duch ctí těla všech lidí – mladých, starých, mužů, žen, všech lidských bytostí na celém světě….. Duch je vyrovnávač a svatý odpůrce rasismu a rasových hierarchických systémů. 

Další křest

Pokud v nich nikdy není žádný pohyb, energie, vzrušení, hluboká láska, služba, odpuštění nebo odevzdání, můžeme si být docela jistí, že nežijeme z Ducha. Pokud celý náš život probíhá jen v pohybech, pokud v něm nikdy není žádné hluboké přesvědčení, nejsme spojeni s Duchem. Udělali bychom dobře, kdybychom roznítili plamen daru, který již máme. 

Duch nás pohání ke spravedlnosti

Síla tohoto letničního probuzení však nespočívala ve vnějších projevech mluvení jazyky a uzdravování, ale v zázraku, kdy se černí a bílí lidé společně klaněli, muži a ženy společně kázali a samotnou svou přítomností na jednom místě deklasovali rasismus a sexismus. Duch stále působí, když překonáme své předsudky a rozdíly. [2]

Duch svatý - křest ohněm

Síla smíření

Obnovení království skrze moc Ducha ve skutečnosti převrátilo status quo. Jak již předpověděli Maria a Zachariáš, ti, kdo se nacházejí na spodku společenského žebříčku – ženy, mládež a otroci – budou příjemci Ducha a nositeli jeho moci [Lk 1,46-55; 1,67-79].