Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Musíme ctít nekonečné tajemství vlastní životní cesty, abychom v ní rozpoznali Boha. Nebo je to naopak? Zdá se, že Bůh nás k sobě nenechá přiblížit, pokud nepřineseme všechno ze sebe – v lásce – včetně naší zlomenosti. Proto je Dobrá zpráva skutečně dobrou zprávou. Nic není zbytečné.
„Mystika“ je tedy jednoduše toto vědomí Boží přítomnosti ve všem, skrze všechno a se vším pro jeho blaho….. Zajímavé je, že tato víra, nikoliv v sebe sama, ale v Boha, nás může osvobodit k životu plnému radikálních změn. Možná je to jediná věc, která to dokáže. Na takovou naději nespoléháme jako na způsob, jak se vyhnout osobní odpovědnosti – „nechme to na Bohu“ -, ale spíše nás tato naděje osvobozuje od tlaku na výsledky, abychom mohli přidat své nejlepší úsilí k danému úkolu.
Upřímně si myslím, že František našel třetí cestu, která je tvůrčí a odvážnou rolí proroka a mystika. V podstatě zopakoval to, co říkají všichni proroci: že poselství a prostředek pro poselství musí být totéž. A František kladl důraz na samotné médium, místo aby pokračoval v objasňování nebo zadržování pouhého slovního poselství; to bývá „kněžská“ práce, kterou František pro sebe nikdy nechtěl.
Byla to jedinečná Ježíšova osoba, kterou si František a Klára zamilovali právě v jeho vtěleném a pokorném stavu, kdy se ztotožňoval s vyloučenými a malými, které Ježíš nazývá „nejmenšími z těchto“
Uvědomil si, že má svobodu stát se občanem světa, který se ještě nenarodil, žít podle jiných hodnot než jeho rodiče a vrstevníci a vyzvat je, aby se na život dívali z nové perspektivy: V tomto případě se jednalo o vizi Boha, nikoli o konzumní způsob života, provinčnost a snahu o získání statusu ze třináctého století.
Mystika každodenního života je příležitostí k hlubokému proniknutí do hlubin lidské zkušenosti, vztahů s druhými lidmi a setkání s přírodou. -Barbara Holmesová
Mystika každodenního života je příležitostí k hlubokému pronikání do hlubin lidské zkušenosti, vztahů s druhými lidmi a setkání s přírodou. Rahner říká, že být mystikem znamená obsadit jádro lidské zkušenosti. . . .
Opravdu velcí myslitelé a kulturní kreativci považují za samozřejmé, že mají přístup k jiné a vyšší mysli. Uvědomují si, že Božský Proud se již děje a že se do něj může zapojit každý.
je tajemná účast na Kristu. Není to něco, čeho dosáhneme vlastním výkonem. Je to něco, na čem se již podílíme a často o tom prostě ani nevíme. Všichni již proudíme v Kristově vědomí, v onom trojičním proudění života a lásky, kterým se pohybujeme dovnitř a kolem všeho a skrze všechno. Prostě si to neuvědomujeme.