Tag: pastorace

Závěrem bych chtěl říct alespoň toto. Pokud by někdo chtěl vykonávat kteroukoliv službu s vidi – nou laciného vděku slabých a nemohoucích, pak je vedle. To je slabá motivace. Tito lidé jsou mnohdy opravdu rádi, že za nimi někdo přijde, že si jich někdo všimne, že slyší vlídné slovo. Navštěvovat nemocné je jeden ze skutků milosrdenství.

Když jsem přicházela za nemocnými v nemocnici, vstupovala jsem s velkou pokorou, a nejistotou, jak budu přijata. Vždy se však našel někdo, kdo se chtěl sdílet o svých problémech, nejistotách. Časem jsem rozpoznávala ty, kteří potřebují něco veselého, povzbuzení a odreagování alespoň na chvíli od svých těžkostí. Bylo pro mne potěšením, když se loučili se mnou slovy: „přijďte zase brzy“. V té chvíli jsem zapomněla na to, že jsem se musela přemáhat a přemlouvat vyrazit do těchto zařízení,

Vlastně nedělám nic zvláštního. Popovídám, vyslechnu příběhy, povzbudím, pouklidím. Někdo potřebuje cítit blízkost druhého a chce držet za ruku nebo pohladit. Jiný chce obejmout. Někdo naopak stojí opodál a drží si odstup. Každý člověk je jiný. Nechci pečovat jen o tělo nemocného, ale také o jeho duši. Mluvíme často o Bohu, někdo ale nechce, tak se bavíme o jiných věcech.