Bůh nám nejen dovoluje dělat chyby, ale dokonce naše chyby využívá v náš prospěch! To je brilantní evangelijní ekonomika milosti a je to jediná věc, která si zaslouží být nazývána „dobrou zprávou a radostí pro celý lid“ (Lukáš 2:10).(R.Rohr)
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Bůh nám nejen dovoluje dělat chyby, ale dokonce naše chyby využívá v náš prospěch! To je brilantní evangelijní ekonomika milosti a je to jediná věc, která si zaslouží být nazývána „dobrou zprávou a radostí pro celý lid“ (Lukáš 2:10).(R.Rohr)
Lidské tělo již nebylo levnou věcí, poníženou otroctvím či sexuálním, slovním a fyzickým zneužíváním. Pavel říká: „Vy jste samotný Boží chrám.“ Odborníci se dnes domnívají, že právě toto je Pavlova nejvyšší a uspořádávající myšlenka. Takové nečekané potvrzení lidské důstojnosti začalo měnit celé Římské impérium.(R.Rohr)
Pavel: V podstatě říká: „Moje myšlení je pro vás pošetilost, že?“ Je pravda, že to nedává smysl, pokud jsme se nesetkali s tajemstvím kříže. Utrpení, „bláznovství kříže“, rozbíjí dualistické myšlení. Proč? Protože na kříži Bůh vzal to nejhorší, zabití Bohočlověka, a učinil z toho to nejlepší, samotné vykoupení světa. Soucitné přijetí podstatné nesmyslnosti nebo tragédie, jak to činí Ježíš na kříži, je konečným a triumfálním vyřešením všech dualismů a dichotomií, kterým čelíme v našich vlastních životech. Jsme tak „spaseni křížem“! Dává to nyní konečně smysl?
„Proč říká ‚pronásleduješ mě‘, když já pronásleduji tyto jiné lidi?“ Tato volba slov je klíčová. Pavel postupně dochází k pochopení Kristova těla (1 Korinťanům 12:12–13) jako organického, ontologického spojení mezi Kristem a těmi, které Kristus miluje – což Pavel nakonec chápe jako všechny a všechno.
Opravdu velcí myslitelé a kulturní kreativci považují za samozřejmé, že mají přístup k jiné a vyšší mysli. Uvědomují si, že Božský Proud se již děje a že se do něj může zapojit každý.
Láska znamenala pro Pavla víc. Znamenala postavit se proti systémům moci, které vládly jejich světu, a spolupracovat s Duchem na vytvoření nového způsobu života, který by stál v protikladu k moudrosti současného světa. Láska a spravedlnost jdou přece ruku v ruce. Spravedlnost bez lásky může být brutální a láska bez spravedlnosti může být banální. Láska je srdcem spravedlnosti a spravedlnost je společenskou formou lásky.