vděčnost a pokora

Pozitivní myšlení

Dlouho po události se zabýváme špatnými zážitky a vynakládáme obrovské množství energie na předvídání toho, co by se mohlo v budoucnu pokazit.
Naopak pozitivita, vděčnost a prosté štěstí sklouzávají jako sýr na horkém teflonu. Studie, jako jsou ty provedené neuropsychologem Rickem Hansonem, ukazují, že se musíme vědomě držet pozitivní myšlenky nebo pocitu po dobu minimálně patnácti sekund, než zanechá nějaký otisk v neuronech. Celá tato dynamika se ve skutečnosti nazývá model mysli suchý zip/teflon

Eucharistie pro všechny

Větší stůl pro všechny

Eucharistie má za cíl identifikovat nás pozitivním, inkluzivním způsobem, ale v tom ještě nejsme příliš zběhlí. Upřímně řečeno, nevíme, jak dosáhnout jednoty. Mnozí dnes chtějí učinit svaté přijímání „odměnou pro dokonalé“, jak poznamenal papež František

Uvěřit svému vnitřnímu já

Ale začneme-li pozitivně a vyjasníme si otázku základní identity, zbytek cesty – i když to není vždy snadné – bude naše pouť mnohem přirozenější, krásnější, radostnější a vše obsažnější. Jak jinak by měla vypadat duchovní cesta? Když začínáme v suterénu, většina lidí nikdy neuvěří, že se mohou dostat do prvního patra, a prostě skončí. Copak to nesledujeme celé křesťanské dějiny? Je mi smutno z toho, že my kněží jsme se stali rozzlobenými strážci místo abychom byli radostnými průvodci, že jen dohlížíme na dogma, místo abychom hlásali Velký dar, který je dokonale skrytý a dokonale tajemný. který je nám ale zjevený v srdci celého stvoření od samého počátku.