tma a světlo

Oslnivá temnota nevědomí

Dejte si pauzu od myšlenek a znalostí… Spokoj se s láskyplnou pozorností vůči Svaté. To nevyžaduje žádné úsilí, žádné rozrušení, žádnou touhu ochutnat ji, cítit ji nebo ji pochopit. Trpělivě vytrvej v tomto stavu modlitby, který nemá jméno. 

„Důvěřuj v Boha,“ napsal Jan, „který neopouští ty, kdo ho hledají s prostým a spravedlivým srdcem.“ Tím, že nyní nedělá nic, duše dosahuje velkých věcí. [6]

tma a světlo

Otázky, které přicházejí za soumraku

Světlo, které získáváme v temnotě, je vědomí, že ať už bylo místo temnoty pro nás jakkoli bezútěšné, nezemřeli jsme tam. Nyní víme, že život začíná znovu na druhé straně temnoty. Jiný život. Nový život. Po smrti, ztrátě, odmítnutí, neúspěchu život pokračuje. Jinak, ale pokračuje.

tma a světlo

Dvě stránky temnoty

Ztráta jistot a falešných představ o Bohu znamená objevit realitu
Období zdánlivě neplodné temnoty mohou ve skutečnosti poukázat na všechny způsoby, jakými se okrádáme o moudrost tím, že se upínáme ke světlu. Kdo roste tím, že se dívá pouze na světlou stránku věcí? Teprve když ztratíme své jistoty, budeme schopni dekonstruovat své falešné představy o Bohu a objevit absolutní realitu pod všemi našimi egovými fantaziemi a strachy.

Jediné znamení, které Ježíš nabízí

Velká část mé dřívější práce s lidmi a spiritualitou spočívala v tom, že jsem je učil, jak důvěřovat svému času v břiše velryby, jak tam zůstat, aniž by to potřebovali napravovat, ovládat nebo dokonce plně chápat, a čekat, až je Bůh vyplivne na nový břeh. Říká se tomu „liminální prostor“ a já věřím, že veškerá hloubková transformace se odehrává uvnitř liminálního prostoru. Doufat příliš rychle znamená doufat ve špatnou věc. Břicho velryby je velkým učebním prostorem, a tak není divu, že Ježíš řekl, že je to jediné znamení, které hodlá dát (Lk 11,30). [3]