(Římanům 8:22–23). Pavlova metafora „porodních bolestí“ naznačuje, že utrpení je vetkáno do procesu stvoření od samého počátku a pokračuje až do zrození nového stvoření.
Cesta k probuzení – Přijetí reálného života
Prožíval jsem , že spolu se vším utrpením a bolestí, existuje také mnoho lidí, kteří podporují ostatní. Že existuje velice mnoho lidského soucitu, mnoho horoucích srdcí která se otevírající pro druhé, která usilují ulevit druhým v jejich utrpení, kteří pečují o druhé, kteří je učí kráčet jinou cestou.
Utrpení a obnova
V současném velkém utrpení světa je potřeba si položit otázku: jak naši bolest přijmeme? Budeme za ní vinit ostatní? Pokusíme se jí porazit? Jenže bez bolesti současný ani minulý svět nikdy nebyl (jen jsme se jí naivně vyhýbaly). Bolest se v tom pozitivním smyslu stává nakonec skvělým učitelem, i když s tím v současnosti nesouhlasíme a rozhodně to nechceme připustit. Pokud však bolest pokorně přijmeme, předáme i ostatním významné poselství.