1- týden rozjímání

Hledíme na sebe s láskou

Jde o intimní vztah?

Téma roku 2022 Denní meditace odráží skutečnost, že nic nestojí osamoceně. Otec Richard dnes intimní vztah, který zažíváme, když se Bohem necháváme milovat, jsme s ním v kontaktu

Ano! Jde o to spočinout v Boží náruči.

Úplní jsme teprve až máme úplnost v Bohu. Když se mu odevzdáme, když odpočíváme v Boží náruči. V ní nacházíme bezpečí a až neskutečně velkou svobodu. Získáme mocnou sounáležitosti a mnohem víc „patříme k sobě navzájem“. (Poznáte to až pochopíte, že i vám musí být odpuštěno!) Když jsme na cestě do Boha, když jsme v Bohu a když vidíme i život Božíma očima už „nežijeme osamoceně“. Všechny ostatní systémy spíše rozdělují i když se usilovně snaží sjednotit identitu pro své členy. Vymyslí pro ně „dokonalou“ ideologii jsou přesvědčováni o jejich nadřazenosti. Pokud se někdo ideologii vymyká, používají tresty, vylučují. Jiný návod jak se ochránit před „nakažením“ nemají – vyhledají odlišné a izolují je od ostatních. Ve skutečnosti však marní čas a své úsilí. Nikdy nepoznají opravdovou lásku a skutečné sjednocení.

S důvěrou se Bohu plně odevzdat

Být „nahý“ před nejvyšším znamená poznat sebe sama, poznat ty nejhlubší pravdy o sobě a pochopit své nejhlubší vnitřní já. Necháme-li se Bohem přijmout, necháme-li se jím poznat , když přijmeme , že o nás všechno ví a že nás přesto přijímá takové jací jsme, stáváme se neporazitelnými.

Cestou do Boha se díváme na sebe jako do zrcadla

Jestliže se naučíme přijímat pohled Druhého, díváme se do zrcadla jež nám nastaví, pak žádní lidé, ani ty co jsou velmi negativní nám nedokáží ublížit. Mistr Eckhart to pochopil (1260–1327) Cituji: „Oko, kterým se díváte na Boha, je totéž oko, kterým se Bůh poprvé podíval na vás.“ [1]

Jsem tady a teď v jeho náruči

jestliže stojíme před Božím pohledem pokorně, naše psychika je klidná a sjednocená s ním. Je to přesně to co poznávám při kontemplativní modlitbě. Naše touha je sním v jednotě. Jsem osvobozeni od závrati představ budoucího. Tak to popisuje Henri de Lubac (1896–1991) nazval „závratí představivosti“..“ [2] Představivost se pohybuje sem a tam a všemi směry, jako vítr. To že nás Bůh přijímá nám umožňuje být v klidu na jednom místě. Být tady a teď. Přestáváme usilovat o zítřejší štěstí. Jak to napsal apoštol Pavel: „Nyní je příznivý čas, dnes je den spasení“ (2 Korintským 6:2).

Odrážíme Boží slávu jako vzrcadle

Vidíme, že Pavel to chápe v nejkrásnějším odstavci ze svého Druhého listu Korintským. Říká: „My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě. “ (3:18). Tak to je!

Nejde o dokonalost, ale jde o upřímný vztah

Nepotřebujeme být dokonalí. Stačí nám držet se pevně ve vztahu . Být sjednoceni s Bohem tam kde zrovna jsme. Bůh ví všechno a cele nás přijímá, stejně jako zrcadlo. Nemá žádný problém nám vše odpustit. Nejde o to být korektní, ale být s ním propojený.

[1] Meister Eckhart, Qui Audit Me Non Confundetur (Whoever Hears Me Is Not Ashamed), Sermon on Sirach 24:30. Eckhart used the Latin Vulgate Bible; this verse is Sirach 24:22 in later translations. This apocryphal text is in Catholic but not Protestant Bibles.

[2] Henri de Lubac, The Discovery of God, trans. Alexander Dru (New York: P. J. Kenedy and Sons, 1960), 45.

Adapted from Richard Rohr, Essential Teachings on Love, selected by Joelle Chase and Judy Traeger (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2018), 94; and

Things Hidden: Scripture as Spirituality (Cincinnati: Franciscan Media, 2008), 65, 67.

Image credit: Brian McLaren, Untitled 1-3 (detail), 2021, photograph, United States. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2021, triptych art, United States.