1- týden rozjímání

Stojíme na pevném základě

Self-made?

Teoložka a spisovatelka Kate Bowlerová nesouhlasí s tím, když o sobě prohlašujeme že jsme “self-made” (neboli soběstační). Připomíná nám, že základem našeho života je naopak komunita

Jsem soběstačný! Vypracoval jsem se sám. Asi jste to už od někoho slyšeli? Přivedl jsem se na svět sám.: Rozhodl jsem se, že se narodím v pondělí ráno. No a pak jsem se naučil množit svoje buňky tak, aby mi narostly ruce a nohy a hlavu jsem si umístil do rozumné výšky a udělal si jí přiměřené velikosti. No a pak jsem svůj mozek naplnil informacemi od mateřské školy až po maturitu. Vše jsem vyčetl z velkých literárních děl. . . . 

To byl jen můj humor!

Tlak okolního světa

Ale někdy mám pocit, že právě k takovému myšlení nás svět neustále nutí. Celý systém světa nám chce vnutit, abychom jen my sami vytvářeli svůj příběh. Jen na tobě to záleží. Pracuj. Uč se. Opravuj chyby. Hledej růst. Vše kolem nás je jakoby určeno jen pro jednotlivce, který má sám dobýt svět. Vytvářet si svůj svět.

Kde jsme se všechno naučili?

Dnes je už těžké najít hlubší a uklidňující pravdy. Třeba to, že základy na kterých budujeme svůj život jsme my sami nevybudovali. Narodili jsme se přece, protože se dva další lidé spojili. Chodili jsme do škol, kde stovky lidí kolem nás měli nápady a aktivity, které pak v našich myslích vytvořily poznání. Naučili jsme se dovednosti, jejichž základy vybudovali celé generace řemeslníků před námi . Naše modlitby a uctívání a všechny naše duchovní myšlenky mají za sebou už staletí tradice. Téměř nic v nás není originální. Díky Bohu.

Bůh položil základ na kterém stavíme

Připomíná mi to zprávu o stvoření v Genesis. . . . Bůh vdechuje kyslík do plic. Miluje své stvoření. Představuji si Boha, Toho jediného, který vše stvořil z ničeho – ex nihilo. Bůh tehdy položil úhelný kámen našeho života a naší víry, On položil úhlený kámen celé stavby světa. Bůh je mistr Stavitel, který dal základ všemu, na čem nyní my stavíme. Určitě je někde v pozadí šablonou podle které dnes tvoříme svoje osobní zkušenosti.

Kate byla mladá matka, když jí byla poprvé diagnostikována rakovina čtvrtého stupně:

Když jsem byla opravdu nemocná a bála jsem se, že zemřu příliš mladá, snažila jsem se představit si, kolik si toho můj syn bude ze mne pamatovat…

Pořád jsem na něj myslela. Kdy se u dětí rozvíjí dlouhodobá paměť? Nakolik jsem v jeho paměti uložená . . . Bude tam můj úsměv nebo špatná nálada? Pak jednoho dne mi můj psycholog řekl něco úžasného. Řekl: “Kate, jsi tam ty. Základem je ta tvoje část, která není vidět.”

Budujeme na pevném základě těch před námi

Ať už jsou to naši rodiče, naši učitelé, mentoři, přátelé, církve nebo sousedé, ti lidé jsou v nás. Stojíme na pevných základech. To je neuvěřitelná úleva. Naším jediným a skutečným úkolem je stavět na tom, co už nám bylo předáno. Ano i naše obdarování, můžeme zpětně vysledovat až ke Stvoření, k jeho štědrosti a jeho předvídavosti. Díky Bohu! Jsme skupinový projekt.

Kate Bowler and Jessica Richie, Good Enough: 40ish Devotionals for a Life of Imperfection (New York: Convergent Books, 2022), 51–53. To be published in February 2022 by Convergent Books, an imprint of Random House, a division of Penguin Random House. Used with permission. All rights reserved. 

Image credit: Brian McLaren, Untitled 1-3 (detail), 2021, photograph, United States. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2021, triptych art, United States. 

The creative team at CAC sent a single-use camera to Brian McLaren as part of an exploration into contemplative photography. His photos are featured here in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.

Image Inspiration: In this triptych, we begin by seeing just one fruit. Moving to the center photo, we see the whole tree. When we look at the third photo, we bring with us the knowledge that there is more to this tree, an abundance of fruit. It’s not alone. Nothing stands alone.