Šestý týden: Jsme jeden a mnoho
Fellowship Church – církve společenství – vznikla 1944
Lektorka CAC Barbara Holmes vypráví o své návštěvě Fellowship Church. To je vizionářská, multirasová církev, kterou v roce 1944 spoluzaložili Howard Thurman a jeho manželka Sue Bailey Thurman. Fellowship Church je společenství víry a je živým příkladem toho, jak může být rozmanitost ctěna a sjednocovat společnou zkušeností s přítomností Bohem:
Vytvořit prostor pro všechny
Na Russian Hill v San Franciscu, uprostřed hustě obydlené čtvrti, je budova, která se stala místem . . . Církve pro společenství všech národů (nebo Církev společenství). Tam mystik a kontemplativní Howard Thurman a jeho manželka Sue Baileyová začali dávat příležitost k uctívání Boha všem národnostem. Na podzim roku 2002 jsem se vydala na toto místo. Byla moje pouť…
Kontemplace spojila všechny národnosti
V mezinárodní církvi jsou upřednostňovány kontemplativní praktiky. Hodně času je věnováno řízené meditaci. Ta se stala základním prvkem prvkem sborového života. Pro černé bratry a sestry trochu neobvyklé v černošském způsobu uctívání. Ale oni časem pochopili že to není černošské uctívání – je to jen uctívání. . . .
Příběh o objetí
Na konci bohoslužby bylo zvláštní a úžasné sledovat vzájemné objetí všech. Přemostilo propast rasy, pohlaví a sociální rozdílnosti. V mé lavici podal starší afroamerický pán ruku k anglickému muži, který seděl na sedadle vedle mě. Mladší muž mu však ruku nepodal. Starší muž se však neodvrátil odvrátil, aby ukončil trapnou situaci, ale místo toho se zeptal: „Proč ne?“ a měl dál nataženou ruku. „Nemůžu,“ zamumlal mladší nervózně… „Nemůžu, protože se mi moc potí ruka.“ Starší muž ho poplácal přátelsky po zádech a chtěl odejít, ale rozmyslel si to a mladého muže objal. Pomyslela jsem si – to je úžasné. Žiji převážně sboru, kde by lidé odlišní rasou a nebo jinak, že by něco takového neudělali.[1]
Howard Thurman (1900–1981) zakladatel mezinárodní církve si myslí společné uctívání a setkání s božskou přítomností různorodé lidi může sjednotit:
Obdarováni vírou, že společnými zážitky mizí národnostní bariéry
Sue a já jsme si byli jisti, že naše zkušenosti z minulosti nás obdarovali dvěma dary. Hlubokým přesvědčením, že osobní zkušenosti mezi lidmi různých ras a národností mohou být přesvědčivější, než všechny myšlenky, koncepty, víry, strachy, ideologie a předsudky, které rozděluji. A ta druhá zkušenost byla absolutní víra, že pokud se se osobní zkušenosti s druhými lidmi jiné národnosti budou častěji opakovat a dostatečně dlouhou dobu, pak nakonec bariéry mezi lidmi zmizí. Budou zbourány a odstraněny. Smysluplnými zkušenostmi pro nás byly společné společenské zájmy.
Osobní zkušenosti v přítomnosti, jsou silnější jak předsudky vzniklé v minulosti
Znovu a znovu se nám potvrzovalo, že osobní zkušenosti lidí z různých národů mezi sebou byly silnější jak předsudky. Společný pocit Boží přítomnosti v církvi, přivedli každého člověka k oltářním schodům, které vedly stejně jako Jákobův žebřík ze země do nebe. [2]
CAC denní texty česky
CAC Daily Meditations anglicky
Prameny:
[1] Barbara A. Holmes, Joy Unspeakable: Contemplative Practices of the Black Church, 2nd ed. (Minneapolis, MN: Fortress Press, 2017) 86, 87, 88.
[2] Howard Thurman, With Head and Heart: The Autobiography of Howard Thurman (New York: Harcourt Brace Jovanovich, 1979), 148.
Image credit: Barbara Holmes, Untitled 24 (detail), 2021, photograph, United States, used with permission. Warren K. Leffler, View of the huge crowd, 1963 (detail), photograph, public domain. Warren K. Leffler, Demonstrators sit, 1963 (detail), photograph, public domain. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2021, triptych art, United States.
The creative team at CAC sent a single-use camera to core teacher Dr. Barbara Holmes as part of an exploration into contemplative photography. Her photos are featured here together with historical images in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: Humanity is One although we are as diverse as flowers in a field. There is power in many different individuals coming together for one purpose—the March on Washington reminds us that together we have the capacity to be a transformative body and force for change.