Desátý týden : pět etap vývoje
Autor a učitel CAC Brian McLaren strávil mnoho desetiletí přemýšlením o změně v církvi. Proč se změně tolik lidí brání? Přečti si krátké shrnutí o tom, co se často děje s našimi náboženskými institucemi, jakmile ztratí svůj původní účel:
Historický vývoj všech denominací se opakuje
Cesta nové církve je předvídatelná. Zakladatelé jsou typicky velkorysí, vizionářští, odvážní a kreativní. Náboženství, která zdánlivě pokračují v jejich práci, se často stávají opakem. Jsou svázaná, neochotná ke změně, nostalgická, bojácná, posedlá údržbou stávajícího stavu, bojují o pozice a peníze. Místo toho, aby byli vstřícní světu a otevřeli mu svou náruč, jak to dělali jejich zakladatelé, tak jejich nástupci stojí na stráži svých bran se zaťatými pěstmi. Neposilují ostatní, jak to dělali jejich zakladatelé, hromadí moc. Místo toho, aby se vzepřeli tradici a požadovali morální představivost pro současnost, jak to dělali jejich zakladatelé, vnucují členům tradice a chrání jejich myšlení mimo hranice.
nakonec zůstane jen název podle zakladatele
Náboženství, které se odřízne od příkladu svého zakladatele, zatímco stále nese jméno zakladatele, se často stává jen o málo víc než kaplanem – služebníkem i pro jiné ideologie a nabízí své služby těm, kteří nabízejí nejvyšší nabídku. Není divu, že tolik věřících lidí se dnes opotřebovává, vyhoří a odchází.
a to je příležitost začít si klást otázky na tělo
A není divu, že stále více z nás, ať už jsme se do křesťanství narodili nebo si jej zvolili nebo oboje, se ocitá v situaci, kdy jen kroutíme hlavou a ptáme se: „Co se stalo s křesťanstvím? Co se stalo s Ježíšem a jeho krásným poselstvím?“ [1]
Služebnice, podnikatelka a spisovatelka Cameron Trimble vidí úpadek církevních struktur jako příležitost klást si otázky, na kterých opravdu záleží, znovu objevit a obnovit naši víru:
Církev jsou vztahy Božích dětí
Co je ve skutečnosti církev? Církev jsem vždy chápal jako společenství se společným příběhem v našich písmech, který nás spojuje. Církev je o proplétání vztahů , tak aby život nás všech byl stále více zakořeněn v Lásce. Dnes bych se chtěl zamyslet nad tím, že církev je také prostředí pro společnou snahu budovat svět, který by byl schopen postarat se o dobro nás všech.
I ve své různosti a odlišnosti se můžeme dohodnout nad společným dědictvím
Jsme válečníci, milenci, tvůrci pokoje, ochránci, proroci, myslitelé a snílci, kteří se scházejí, aby oslavili naše společné dědictví jako Boží děti . Zároveň jsme ochotni nebojácně povstat a bránit ty, které by naše kultura mohla utlačovat. Když si uvědomujeme si své životní síly utvářet náš svět k dobrému, pak má náš život smysl. Stáváme se lidštějšími a náš život je více posvátný. Jsme více celiství. . . .
Úpadek církve je šance změnit způsob života
Dnes je nám dána příležitost ke změně. Musíme se rozhodnout. Buď budeme i nadále jen přežívat a zoufale lpět na stávajícím systému a dosavadním způsobu života a nebo se vžijeme do role průkopníků, kteří se vydávají do neznáma objevovat nové způsoby, jak naplnit život vírou. Současný úpadek našich dosavadních struktur nám dává šanci nechat je za sebou a vydat se na dobrodružství přeměny. Nic nebude stejné za deset let. Proč se tedy nevrhnout už dnes na změnu našeho přístupu k víře, který bychom viděli někdy až za dvacet či padesát let? Co vlastně můžeme ztratit? [2]
Prameny:
[1] Brian D. McLaren, The Great Spiritual Migration: How the World’s Largest Religion Is Seeking a Better Way to Be Christian (New York: Convergent, 2016), 5–6.
[2] Cameron Trimble, Piloting Church: Helping Your Congregation Take Flight (St. Louis, MO: Chalice Press, 2019), 132.
Image credit: Jenna Keiper, Untitled Church I (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Toni Frissell, Minnie Burden, barefoot, riding a horse (detail), 1964, photograph, Library of Congress, public domain. Jenna Keiper, Untitled Window (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: The left and right photos are of stone monuments: solid and unmoving. Between them the fresh energy and movement of a horse and rider breathe life into this trio of images. How can we stay connected to the energetic, movement origins of our religions?
Email anglicky zde