Vývoj náboženství

Změna není nikdy pohodlná

Desátý týden : pět etap vývoje

Otec Richard píše o úloze proroků a kněží v procesu kolektivní přeměny. Proroci odstraňují naše iluze a pomáhají nám vidět realitu jasně. Pro nás v usedlých institucích to však často vypadá jako ztráta bezpečí. Kněží mají za úkol nás vést k návratu ke smyslu proměny:

Proroci

Úlohou proroka je řídit a vysvětlit nezbytnou rekonstrukci. Prorokova cesta je proto sestupná a nikdy není populární ani snadná. Jde o to zbavit se iluzí a svrhnout falešné bohy. Jak končí Proroci? Někdy byli i zabíjeni.

Kněží

Praví kněží mluví o jednotě, společenství, lásce, transcendenci, náboženství, spojování současného světa s budoucím světem a o hledání smyslu naší cesty k nové soudržnosti. Kněží jsou známi tím, že rychle zavedou novou skutečnost a pak ve své kultuře znovu zpohodlní

Kněží je dostatek, proroků je málo, alespoň tak se mi to jeví. Výsledkem pak bylo náboženství jehož cílem bylo zase náboženství. Chceme-li vytvářet nový svět, musíme opustit starý?[1]

Odbornice na náboženství Diana Butler Bass se zmiňuje o napětí v křesťanství mezi pastorací a proroctvím, jakmile se začne náboženství strachovat o své institucionální status quo:

Diana Butler Bass

Náboženství hledá rovnováhu mezi útěchou a rozrušením

Náboženské instituce bojují mezi pastoračním stylem a prorockým způsobem, mezi útěchou a rozrušením. V reálu jsou instituce ze své podstaty především pastorační – snaží se udržovat to co je. Útěchu poskytují posvěcením sdílených hodnot a ctností té či oné komunity. obhajují věci tak jak jsou s odkazem na božský nebo nadpřirozený řád. Mění se jen velmi pomalu. Instituce se snaží odolávat tlaku proroků. Proroci mají příliš mnoho otázek. Jejich snahou je aby aby se věci děly jinak. Přesvědčují lidi, aby se k sobě chovali lépe. Prostě chtějí změnu.

Změnu vždy provází napětí

Dějiny křesťanství lze proto vysvětlovat vyprávět jako příběh napětí mezi řádem a proroctvím. Ježíš přišel jako prorok. Zpochybnil a proměnil judaismus. Charismatická komunita, která vyrostla kolem jeho učení se nakonec zformovala do církve. Církev se zorganizovala a pak se stala institucí. Instituce poskytla vedení a motivaci pro mnoho milionů lidí. Ale pak se začala opevňovat. Chránila svoji moc a bohatství. Střežila svůj vliv ve světě a spásu, kterou nabízela.

Proroci byli v církvi vždy – ne vždy byli přijati

Zdálo se po dlouhou dobu, že mnoho lidí v církvi si toho nevšimlo. Ale někteří ano. To, co církev učila, se jim zdálo být v rozporu s jejich životní zkušeností nebo se představou o Bohu. . . . Zpochybňovali způsob, jakým se věci v církvi dělají. Experimentovali s novými myšlenkami a duchovními praktikami. . . . Ohýbali pravidla a často je porušovali. Zavedená církev je obvykle ignorovala, někdy tolerovala, ale často je označovala za heretiky, snažila se je ovládnout a občas je i zabila. Když se však do řad nespokojených členů církve zapojilo dostatečné množství lidí, musela institucionální církev změnám věnovat pozornost. Nakonec – a někdy neúmyslně umožnila církve skutečnou změnu a obnovu.

A jak se postavíme k prorokům dnes my?

Organizované náboženství se takových náhlých změn bojí; ale duchovní výbuchy téměř vždy předcházejí skutečné reformě. Může fungovat duchovní nespokojenost i dnes? Jsou i dnes mezi námi proroci? Může se stát že instituce začnou naslouchat , měnit se? Mohou začít být vnímavější a relevantnější? [2]

Prameny:

[1] Adapted from Richard Rohr, The Wisdom Pattern: Order, Disorder, Reorder (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2001, 2020), 196.

[2] Diana Butler Bass, Christianity After Religion: The End of Church and the Birth of a New Spiritual Awakening (New York: HarperOne, 2012), 88–89, 91. 

Image credit: Jenna Keiper, Untitled Church I (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Toni Frissell, Minnie Burden, barefoot, riding a horse (detail), 1964, photograph, Library of Congress, public domain. Jenna Keiper, Untitled Window (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.

This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. 

Image inspiration: The left and right photos are of stone monuments: solid and unmoving. Between them the fresh energy and movement of a horse and rider breathe life into this trio of images. How can we stay connected to the energetic, movement origins of our religions?

https://email.cac.org/