Udržovat si důvěru v to, že Bůh je dobrý, že Bohu lze důvěřovat a že Bůh je aktivně zapojen do mého života, je mnohem silnější a účinnější praxe. To je praktická síla biblické víry.

Hledání Boží vůle

ROZLIŠOVÁNÍ TOHO, CO MÁME DĚLAT Čtvrtek, 25. srpna 2022

Než začnete dělat svět lepším, musíte najít to, co je skutečně vaše, co můžete světu nabídnout. Objevit svůj jedinečný dar, který můžete přinést svému společenství, je vaší největší příležitostí a výzvou. Nabídnutí tohoto daru – svého pravého já – je to největší, co můžete pro lásku a službu světu udělat. A to je vše, co svět potřebuje. -Bill Plotkin, Soulcraft

Jakmile jednou rozeznáme otázku „Co mám dělat?“, může být lákavé věřit, že jsme ji jednou provždy vyřešili. Lpění na jediné odpovědi však může omezit naši schopnost růstu a důvěry v neustálé vedení Duchem svatým. Po založení CAC zůstal otec Richard otevřený novému rozlišování, jak by mohl sloužit lidem na okraji společnosti. Vysvětluje to takto: 

Prožíval jsem vinu z úspěšnosti a rozhodl se to napravit

V polovině devadesátých let minulého století řekl představený františkánského řádu v Římě, že chce, aby každá provincie na světě vyslala někoho do Afriky. 

Mluvil jsem o tom se svým duchovním vůdcem. Shodli jsme se, že pravděpodobně prožívám „vinu za úspěch“, mám pocit, že mi všechno přišlo příliš snadné. Myslím, že s tím žiji dodnes. Opravdu jsem takový úspěch nehledal ani nevyhledával, ale teď jsem si na něj zvykl. Zvykl jsem si na to, že mám moc, a zvykl jsem si na to, že mě někdo poslouchá a klaní se mi. Je nebezpečné, když jste vždycky tím, komu ostatní naslouchají. Asi jsem se bál, že se stávám příliš známým a že mé ego příliš narostlo! Když tedy přišlo pozvání z Říma, řekl jsem: „Myslím, že bych měl jet do Afriky.“ A tak jsem se rozhodl, že se tam podívám.

Odjel jsem sloužit to Afriky, ale pátral jsem,  jestli to chce také Bůh

Odjel jsem z CAC na třicetidenní rozlišovací rekolekce s Maryknollem. Mým cílem bylo objevit Boží vůli pro můj život, ale plně jsem počítal s tím, že potom pojedu do Afriky.

Ke konci rekolekcí jsme si každý soukromě sedli s vedoucím týmem čtyř nebo pěti moudrých lidí, především jeptišek. Řekli nám, co viděli, slyšeli a co si myslí, takže jsme se nemuseli rozhodovat sami. Nemuseli jsme se ani řídit jejich doporučeními. Mohli jsme se vrátit k vlastním nadřízeným a učinit konečné rozhodnutí.

Tým spolupracovníků rozhodl jinak – jel jsem do Ameriky

No a tým vedoucích mi řekl: „Jsme přesvědčeni, že máte dar pro Ameriku – hlásat evangelium v zemi prvního světa. Nemá moc smysl, abys mluvil o chudých v Keni, musíš o tom mluvit v Severní Americe.“ A tak jsme se rozhodli, že to uděláme. Byla to shoda celé skupiny. Řekli: „Je to vaše rozhodnutí, ale důrazně vám doporučujeme, abyste zůstal tady a pokračoval v tom, co děláte. Pokud se obáváte o svou vinu za úspěch, no, můžete si s tím dělat starosti!“.

A jejich rozhodnutí  mne učinilo šťastným – rozpoznal jsem Boží vůli

Vzpomínám si, jak jsem se vracel ze San Antonia v Texasu celou cestu přes pohoří Guadalupe a všechno bylo nádherné! Cítil jsem se tak šťastný, ulevilo se mi a znovu jsem se zavázal ke spolupráci s Centrem pro akci a kontemplaci.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy vložil překladatel

Prameny:

Richard Rohr, Essential Teachings on Loveselected by Joelle Chase and Judy Traeger (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2018), 181–182. 

Explore Further. . .

Image credit: Jenna Keiper, Untitled (detail), 2020, photograph, Bellingham, used with permission. McKenna Phillips, Free Hands (detail)2018, Unsplash. Jenna Keiper, Untitled (detail), 2020, photograph, Albuquerque, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.

This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. 

Image inspiration: What is next?  We may want to know, right now. We may want this suspended droplet of water to drop, right now, but it will take its own time. It is beyond our control. We are invited to trust the suspension of liminal moments.