Čtrnáctý týden: Jonášovo znamení
Na konferenci CONSPIRE, kterou pořádala CAC v roce 2018, se členka fakulty Barbara Holmesová podělila o svůj osobní „Jonášův příběh“:
Lidská spravedlnost a pravda
Když se rozhodneme neuposlechnout Boží vůli pro náš život, nastává krize neposlušnosti. V tomto případě myslím na Jonáše…. Myslí si, že má pravdu. Nenávidí Asyřany, a to pochopitelně. Vždyť to byl loupeživý národ, který zabíral půdu a představoval pro Izrael skutečnou hrozbu. Měl národní hrdost. Chtěl je vidět zničené. A tak když dostane od Boha výzvu, vydává se na cestu dlouhou 2 500 mil do jižní oblasti Španělska. Dál už se dostat nemohl. Proč utíká? Jak říká na konci čtvrté kapitoly, utíká, protože ví, že Bůh je milosrdný. Není horší situace než milosrdný Bůh, když chcete, aby vaši nepřátelé dostali, co jim patří. Jonáš chce dělat věci po svém a skončí v břiše mořské příšery.
Věděla jsem, že mne Bůh volá k životu…
Máte nějaký příběh o Jonášovi? Já ano. Od svých deseti let až do dvaceti jsem věděla, že mě Bůh volá k životu. Prostřednictvím snů, bdělých vizí a okamžiků překvapivého naladění na božské jsem věděla, že mě Bůh volá. Ale tady jsem, desetiletá dívka, s povoláním k něčemu, čemu nerozumím. Nikdy jsem neviděla ženu ve službě. Když na to přijde, nikdy jsem neviděla ženu, která by vedla v nějaké duchovní funkci. Co tedy dělat?
…Ale dál jsem žila po svém
No, udělala jsem to, že jsem pokračovala ve svém životě. Vdala jsem se, měla dvě děti a po deseti letech jsem znovu uslyšela volání ještě silněji. Tentokrát jsem otočila hlavu tam, kde jsem si myslela, že žije Bůh (tam nahoře), a řekla jsem: „Promiňte, pane, nebo paní“ – chtěla jsem se pojistit – „nevím, jestli víte o rozvodu, ale mám dvě děti a musím je živit a služebníci nevydělávají žádné peníze. Takže, jestli vám to nevadí, jdu na práva.“ [1]
Nějakou dobu to trvalo, ale Holmes nakonec řekl Božímu volání „ano“. Povzbuzuje posluchače, aby zůstali otevření a věrní Božím pozváním ke službě:
..Pán mi jen řekl: tohle ale není ono
Když jsem stála na promoci na právnické fakultě, slyšela jsem hlas, který mi říkal: „Tohle není ono.“ A tak jsem si řekla: „Tohle není ono! Trochu jsem se lekla a řekla jsem své přítelkyni, která se mnou stála ve frontě na naše tituly: „Právě jsem slyšela hlas, který říkal: „Tohle není ono.““ A tak jsem se rozhodla, že to udělám. A ona se začala smát. Řekla: „No, určitě jsi promarnila spoustu času.“…
Nezbývalo mi nic jiného než poslouchat ten šepot a pokračovat ve cvičení. A já teď dovolím životu, aby mě dovedl k propasti novosti, která už byla zaseta v mém životě…..
Chce to prostě osobní rozhodnutí a zbytek už je na Bohu
Důvěřujte Bohu, důvěřujte Duchu svatému, že vás povede do veškeré pravdy. Ujasněte si svůj záměr, že ano, budete následovat, jak jste povoláni, bez výjimky. Stačí, když svůj záměr oznámíte Bohu, a čekejte, až vás Duch svatý povede k naplnění vašeho povolání. [2]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version),mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Adapted from Barbara Holmes, “Crisis Contemplation,” CONSPIRE 2018 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2018), conference talk.
[2] Adapted from Barbara Holmes, “Friday Q and R with Kirsten Oates,” CONSPIRE 2021 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021), conference talk.
Image credit: A path from one week to the next—Jenna Keiper, North Cascades Sunrise. Jenna Keiper, Photo of a beloved artpiece belonging to Richard Rohr (Artist Unknown.) McEl Chevrier, Untitled. Used with permission. Click here to enlarge image.
One of Richard Rohr’s favorite art pieces about the prophet Jonah and the whale.