Jaro v nás

Nejkrásnější Ježíšovou metaforou pro tuto vnitřní zkušenost milosti je „pramen v tobě“. Tento pramen není mimo nás, je v nás a tryská k věčnému životu. Duchovní poznání a duchovní poznávání je ve skutečnosti vždy znovupoznáním. Je to uvědomění si, že to, co už víme, je na určité hluboké úrovni pravda.

Nezasloužená štědrost

Milost nelze chápat podle nějaké knihy zásluh a záporů. Nelze se jí držet podle vzorců kupování, prohrávání, vydělávání, dosahování nebo manipulace, podle kterých bohužel žije většina z nás. Milost je doslova „k mání“. Je to Bůh, který věčně rozdává Boha – za nic, kromě samotného dávání. Věřím, že milost je životní energie, díky níž kvetou květiny, zvířata s láskou vychovávají svá mláďata, děti se usmívají a planety zůstávají na svých oběžných drahách – bez jakéhokoli dobrého důvodu kromě samotné lásky.

Boží otisky v přírodě

Milovat Boha skrze stvoření

Velmi zvláštním [způsobem modlitby] byla modlitba Obětní květ, kterou si [moje matka] osvojila z dědictví svého lidu, Seneků Irokézů. Naučila mě říkat tuto modlitbu, když jsem se cítila špatně nebo když jsem měla nějaké břemeno, kterého jsem se chtěla zbavit. Později jsem se ji naučil používat při šťastných příležitostech a když jsem měl zvláštní prosbu, kterou jsem chtěl vznést k Bohu.

komentáře k řeholi čl. 9

Místní bratrské společenství Sekulárního františkánského řádu v PlzniŘehole Sekulárního františkánského řádu (OFS)Odpovědi sester a bratří na otázky k článku č. 9 Řehole Soubor odpovědí sestavil a upravil podle písemných příspěvků…