Boží otisky v přírodě

Milovat Boha skrze stvoření

Shrnutí čtyřicátého čtvrtého týdne 29. října – 3. listopadu 2023

Neděle

Spiritualita stvoření je zakořeněna především v přírodě, ve zkušenosti a ve světě, jaký je. Tato bohatá hebrejská spiritualita formovala mysl, srdce a učení Ježíše z Nazareta.-Richard Rohr

Pondělí

Za všechny velké myšlenky, které jsem četl, / za všechny hluboké knihy, které jsem studoval, / žádná mě nepřivedla blíž k Duchu, / než procházka pod třpytivým listím. -Steven Charleston

Úterý

Vyprávění o stvoření v knize Genesis, stejně jako mnoho domorodých vyprávění o stvoření, povzbuzuje člověka, aby vnímal širší stvořený řád jako součást téhož “rodokmenu nebes a země” (Genesis 2,4). -Randy Woodley

Středa

Pokud skutečně věříme, že nás Bůh obklopuje, věříme, že modlitba je každodenní zkušeností bytí naživu….. Když vyjdete ven a zapojíte se do světa v tichém naslouchání, modlitba se stane a získá pro vás vlastní způsob bytí. -Kaitlin Curtice

Čtvrtek

Myslím, že abychom lidem dali smysl, budeme muset znovu objevit svou spřízněnost s plazy – a rybami, hmyzem, ptáky, savci a stromy palo santo -, s nimiž sdílíme svět. -Brian McLaren

Pátek

Každodenní vesmírné dění na obloze a na zemi je Skutečnost nad našimi hlavami a pod našima nohama každou minutu našeho života: nepřetržitá svátost. -Richard Rohr

Obětní květina

Čtyřicátý čtvrtý týden Cvičení

Františkánka sestra José Hobdayová (1929-2009) byla seneckou stařešinou a přítelkyní CAC v jejích prvních dnech. Píše o způsobu modlitby, který se naučila od své matky:

modlitba Obětní květ pro šťastné chvíle

Velmi zvláštním [způsobem modlitby] byla modlitba Obětní květ, kterou si [moje matka] osvojila z dědictví svého lidu, Seneků Irokézů. Naučila mě říkat tuto modlitbu, když jsem se cítila špatně nebo když jsem měla nějaké břemeno, kterého jsem se chtěla zbavit. Později jsem se ji naučil používat při šťastných příležitostech a když jsem měl zvláštní prosbu, kterou jsem chtěl vznést k Bohu.

Šla jsem kvítek hledat do přírody

Jako všechny matky vždycky poznala, když mě něco trápilo. Říkala mi: “Dobře, Jo. Myslím, že je načase, abys šla ven a našla si Obětní kvítek.”…

A pak jej chránila

Ta květina měla být výjimečná, taková, která pro mě hodně znamenala….. Maminka mi navíc řekla, že s tou květinou mám zacházet velmi opatrně, protože byla vybrána ke svatému účelu. Láskyplně jsem ji sevřela v dlaních, aby se jí nic nestalo.

Obětní kvítko

Když jsem přišla domů, udělala jsem, co mi maminka nařídila, a řekla jsem květině, jaké břemeno chci zvednout a odnést k Bohu. Jak to měla květina udělat? Nezapomeňte, že to byla Obětní květina, která měla zemřít. Myšlenka byla taková, že až z květiny odejde život, odnese mou modlitbu k Bohu…..

Putování k Bohu

Pokaždé, když jsem květinu viděla, viděla jsem, jak za mě obětuje svůj život, a mohla jsem si představit, jak se moje modlitba nese k Bohu….. Když květina nakonec zemřela, vynesla jsem ji ven, rozloučila se s ní a poděkovala jí za to, že za mě dala svůj život a přenesla mou modlitbu. Pak jsem ji pohřbila, aby měla šanci na nový život…..

Jsme sobě navzájem obětními kvítky

Tímto jednoduchým, názorným způsobem mě matka naučila, jak povznášející může být modlitba. A přitom mě také učila o životě – jak je umírání i vstávání základem života a jak je důležité, abychom se pro sebe navzájem stali Obětními květy.

Prameny:

José Hobday, Stories of Awe and Abundance (Kansas City, MO: Sheed & Ward, 1995), 17, 18.

Image credit: A path from one week to the next—Loïs Mailou Jones, Jeune Fille Français (detail), 1951, oil on canvas, SmithsonianTextile Design for Cretonne (detail), 1928, watercolor on paper, SmithsonianEglise Saint Joseph (detail), 1954, oil on canvas, SmithsonianClick here to enlarge image.

Creation teaches us to love God in all Her death, decay, fallow times, insemination, growth, blooming and life and death and life.