Jediný plamen

frantiskan

My duchovní jsme samozřejmě pojem očistce přehnali a udělali z něj jakousi odplatnou spravedlnost místo obnovující lásky. Nemohli jsme popřít Boží milosrdenství a věděli jsme, že Boží láska zvítězí, ale přesto jsme si vynutili, aby se tam nějaký počet let spalovalo. Měli jsme hlubší tušení plamene lásky, ale místo toho jsme se spokojili s doslovným ohněm.

 Zlo je sociální realita

frantiskan

 Oheň je obdobou toho, co se děje v hnutí, když se náhle znásobí počet zapojených lidí a záplava lidských bytostí prolomí dříve neprostupné bariéry. Prvek modlitby je vždy rozhodující. Oheň by však nemohl vzniknout, kdyby nebylo dřeva, které by hořelo. Stavba dřevěného oltáře je pomalý, každodenní proces budování hnutí, nekonečné rozhovory a setkání, akce, které zdánlivě nemají žádný dopad, mnohonásobné porážky iniciativ a návrhů. Žádná lidská bytost nemůže ovlivnit, kdy oheň vzplane, ale můžeme a musíme hromadit dřevo.