Devátý týden: Setkat se se svým pravým já
Věřím ve věčnou podstatu Pravého Já a to že má schopnost propojit nás s se samotným účelem a smyslem všehomíra. Richard Rohr:
Zdravé náboženství nás zbavuje individualismu
Náboženství mne zklamalo, ale přesto se ho nemohu vzdát. Zdravé náboženství je schopnou nasměrovat nás za naši osobní psychiku až ke kosmickému, k univerzálnímu, k absolutnímu. Pouze zdravé náboženství je připraveno přeskupit a znovu spojit všechny věci a přemístit nás dovnitř celku, do skutečné komunity namísto aby nás vedlo k pouhému individualismu.
Naše malé já – je falešné Já
Jenom vaše duše může poznat duši jiných věcí. Je částí celku a proto může odhalit celek ze kterého pochází. Jenže nejprve něco musí probudit vaše Pravé Já. Většina duší je zpočátku „nespasená“ . Proč? Nemáme odvahu si představit, že bychom se mohli stát jedno s Bohem/Realitou/vesmírem. Tak si to představoval Thomas Merton (1915–1968) , nazval to „falešným“ já. Převzal jsem jeho myšlenku a nazval jsem to „oddělené“ nebo malé já. Malé já věří, že je autonomní a oddělené od Boha.
Thomas Merton, Don Scotus, sv. Pavel jsou zajedno – Pravé Já patří univerzální Bytosti
Thomas Merton řekl, že Pravé Já by nemělo být považováno za nic jiného než za život sám– ale ne můj malý život – ale : Velký Život. [1] Františkánský filozof John Duns Scotus (asi 1266–1308) řekl, že lidská osoba není odlišná nebo oddělená. Bytost Sama o sobě – ne ta malá bytost, ke které jsme vy a já připoutáni a kterou bereme příliš vážně – ale Univerzální Bytost nebo „Ten, ve kterém žijeme, pohybujeme se a máme své bytí“, jak řekl Pavel Athéňanům (Skutky 17:28).
Malé já nás odděluje od Boha místo aby se sním spojilo
Jsme příliš sžiti se svým odděleným já a nazýváme ho Životem. Tím se ale dostáváme do pasti, ve které budeme uzavřeni pro celý život. Ano. Budeme si myslet, že to je ten jediný a cenný život. A to až do té doby než nám někdo neřekne o Větším Životě. Nebo dokud jsme nezažili vědomé spojení s nejhlubším nitrem našeho bytí. Dokud se to nestane, budeme i nadále žít, jako bychom byli odděleni od Boha.
Naše malé já se může stát součástí Pravého Já
Největším darem v našem životě bude, když se naše „oddělené“ stane součástí našeho Pravého Já. Náš dosavadní běžný život a živost přitom nebudou zničeny nebo odmítnuty. Jen se přemění, transformuje. Tak to říká i předmluva katolické pohřební liturgie: náš malý život „nekončí, ale pouze se promění“. “ Pomíjivá příroda si oblékne nezničitelnost a smrtelné tělo si oblékne nesmrtelnost“ (viz 1 Korintským 15:52–54). Bude jedno i druhé. Nebude to jedno místo druhého.
Vaše Pravé Já je Život, Bytí a Láska.
Vaše Pravé Já je Život, Bytí a Láska. Láska je to, pro co jste byli stvořeni, a láska je to, kým jste. Když žijete mimo Lásku, nežijete ze svého pravého Bytí , nežijete s plným vědomím života. Píseň písní říká, že „Láska je silnější než smrt. . . . Záblesk lásky je zábleskem ohně, je plamenem JHVH“ (Píseň Písní 8:6, Jeruzalémská Bible). Vaše Pravé Já je malým plamínkem velké Univerzální Reality, kterou je Život sám, Vědomí samo, Bytí samo, Láska sama, samotné Boží Já.
Prameny:
[1] Merton writes about the True Self throughout New Seeds of Contemplation (New York: New Directions, 1961).
Adapted from Richard Rohr, True Self/False Self, disc 2 (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2003, 2013), CD; and
Immortal Diamond: The Search for Our True Self (San Francisco, CA: Jossey-Bass, 2013), 60, 183–184.
Image credit: Charlein Garcia, Untitled (detail), 2018, photograph, Philippines, Unsplash, free use. Jenna Keiper, Untitled Leaves (detail), 2020, photograph, New Mexico, used with permission. Charlein Garcia, Untitled (detail), 2018, photograph, Philippines, Unsplash, free use. Jenna Keiper and Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: The true self is deeper than our egos and eccentricities. At times mirroring the innocence of a child, it awaits our remembering. May we also open, with childlike curiosity, to our own transformation.