Svaté naslouchání

Naslouchající srdce

Třicátý týden: Svaté naslouchání

“Pozorně naslouchej, má dcero, můj synu, mým pokynům a naslouchej jim uchem svého srdce. Je to rada od toho, kdo tě miluje; přijmi ji a věrně ji uskutečňuj.” -Prolog, Řehole svatého Benedikta  

Vedoucí rekolekcí a novinářka Judith Valente píše o důležitosti naslouchání v benediktinské spiritualitě:   

Věnujte se naslouchání

Judith Valente
Judith Valente

Často jsem žasla, že prvním slovem Řehole svatého Benedikta není modlitba, uctívání nebo dokonce láska. Je to naslouchat. Toto malé, nenápadné slůvko promlouvá šeptem. Každému, kdo studuje benediktinskou spiritualitu, se věta naslouchejte… uchem srdce stane tak známou, že snadno ztratíme ze zřetele, jak je převratná. Naslouchání v benediktinském smyslu není pasivním posláním. Benedikt [asi 480-547] nám říká, že se musíme naslouchání věnovat. V některých překladech Řehole se k němu máme aktivně přiklonit a pěstovat ho v každodenních činnostech. Naslouchání je aktem vůle. . . .

Také slovo poslušnost má kořen ve slovu  naslouchat

Naslouchání otevírá dveře k dalšímu benediktinskému pojmu, před kterým by většina z nás raději utekla, a to k poslušnosti. . . . Poslušnost pochází z latinského oboedire – naslouchat, naslouchat, naslouchat. Benediktinská spisovatelka Esther de Waalová říká, že poslušnost nás posouvá od naší “současné posedlosti sebou samým” [1] a přiklání nás k druhým. . . . . [Svatý Benedikt] překračuje běžné chápání tohoto slova jako výhradně autoritářské, shora dolů směřující dynamiky. Místo toho zdůrazňuje vzájemnou poslušnost, horizontální vztah, v němž každému členu komunity náleží pečlivé naslouchání a ohleduplnost od každého člena, jako bratrům a sestrám. Říká, že právě touto cestou poslušnosti jdeme k Bohu. [2]

 

Autorka Esther de Waal popisuje, že v benediktinské spiritualitě existuje neodmyslitelné spojení mezi nasloucháním a vnímavým jednáním: 

Bez umění naslouchat Boha mineme

Naslouchat pozorně, každým vláknem naší bytosti, v každém okamžiku dne, je jedna z nejtěžších věcí na světě, a přesto je to nezbytné, pokud chceme najít Boha, kterého hledáme. Pokud přestaneme naslouchat tomu, co je pro nás těžko uchopitelné, pak, jak to vyjádřil údernou větou opat ze Saint Benoît-sur-Loire, “pravděpodobně Boha mineme, aniž bychom si ho všimli”. [3]

Poslušnost pak dokazuje, že jsme naslouchali

A nyní je to naše poslušnost, která dokazuje, že jsme mu věnovali pozornost. . . . Poslouchat [v benediktinské tradici] tedy skutečně znamená naslouchat a pak jednat podle toho, co jsme slyšeli, nebo jinými slovy, dbát na to, aby naslouchání dosáhlo svého cíle. Nejsme skutečně pozorní, pokud nejsme připraveni jednat podle toho, co slyšíme. Pokud slyšíme a nic dalšího s tím neděláme, pak nám zvuky prostě padly do uší a není zřejmé, že jsme je skutečně slyšeli, že jsme je vůbec slyšeli. [4]

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy vložil překladatel

Prameny:

[1] Esther de Waal, Living with Contradiction: An Introduction to Benedictine Spirituality (Harrisburg, PA: Morehouse Publishing, 1989, 1997), 53. 

[2] Judith Valente, How to Live: What the Rule of St. Benedict Teaches Us about Happiness, Meaning, and Community (Charlottesville, VA: Hampton Roads Publishing, 2018), 12, 13, 14. 

[3] Bernard Ducruet, “The Work of Saint Benedict,” Cistercian Studies 15, no. 2 (1980): 157. 

[4] Esther de Waal, Seeking God: The Way of St. Benedict (Collegeville, MN: Liturgical Press, 1984, 2001), 43–44.

Image credit: Claudia Retter, Caroline’s Porch (detail), photograph, used with permission. Claudia Retter, Lynn’s Tomatoes (detail), photograph, used with permission. Claudia Retter, Micah’s Room (detail), photograph, used with permission. Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge the image. 

This week’s images by Claudia Retter appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story. This year we invited a few photographers, including Claudia, to share their vision with us in an artistic exploration for the Daily Meditations. The inspiration questions we asked each artist to create from were: How do you as an artist connect to and engage with (S)spirit and/or tradition(s)? How can we translate deeper truths through a lens? and How can we show our inherent connectedness (of humans, nature, other creatures, etc.) through imagery? 

Image inspiration: Our eyes are so often drawn to grand majesties – a vivid sunset or an expansive landscape – but the smallest of things has value, a story of its own, a place in the world. —Claudia Retter