Osmý týden: Ježíšova cesta
Člen fakulty CAC Brian McLaren popisuje, jak Ježíš soustředí lásku jako cestu, po které máme jít:
Láska decentralizuje formy a pravidla
Z mnoha radikálních věcí, které Ježíš řekl a udělal, byl jeho neochvějný důraz na lásku nejradikálnější ze všech. Láska byla největším přikázáním, … jeho hlavní směrnicí – láska k Bohu, k sobě samému, k bližnímu, k cizinci, k cizinci, k outsiderovi, k vyděděnci, a dokonce i k nepříteli, jak to sám modeloval. Nové přikázání lásky [Jan 13,34] znamenalo, že ani víra, ani slova, ani tabu, ani systémy, ani struktury, ani nálepky, které je zakotvovaly, neměly největší význam. Láska decentralizovala všechno ostatní; láska relativizovala všechno ostatní; láska měla přednost před vším ostatním – před vším. [1]
Teolog Norman Wirzba nachází inspiraci v příběhu obrácení Óscara Romera k hlubší lásce:
Óscar Romero viděl v Kristu obránce chudých
Život Óscara Romera [1917-1980], bývalého arcibiskupa San Salvadoru, dojemně ilustruje, co od nás láska vyžaduje a jak se naše srdce musí proměnit. Romero k tomuto poznání o osobně proměňující povaze lásky dospěl hlubokou, ale nákladnou cestou….. Ve své roli kněze a poté biskupa předpokládal, že Boží cesty jsou v poměrně těsném souladu s prioritami římského [katolického] magisteria a salvadorské vlády. Ježíš pro něj v této době nebyl revoluční postavou. Romero v Ježíši viděl někoho, koho lze využít k obraně statusu své země quo…..
Óscara Romero se rozhodl žít solidárně s chudými
Právě díky tomu, že se Romero otevřel Boží lásce, kterou vyjadřovali obyčejní lidé, našel odvahu ke změně a přizpůsobil se lásce. Rozhodl se žít solidárně s chudými a učit se od nich způsobům lásky a Božím cestám. Chudí lidé, a ne profesoři, se nyní měli stát jeho učiteli…..
V kázání, které právě pronesl [několik minut před svým zavražděním], Romero řekl, že Kristovo evangelium učí:
Romero pro ně i zemřel
Člověk nesmí milovat sám sebe natolik, aby se vyhnul zapojení do rizik života, která od nás dějiny vyžadují, a že ti, kdo se snaží nebezpečí odvrátit, přijdou o život, zatímco ti, kdo se z lásky ke Kristu dávají do služby druhým, budou žít jako pšeničné zrno, které umírá, ale jen zdánlivě. Kdyby nezemřelo, zůstalo by samo. Ke sklizni dojde jen proto, že zemře, nechá se obětovat v zemi a zničit. Pouze tím, že zruší samo sebe, přináší úrodu [viz Jan 12,24]. [2]
Opravdu milující lidé se pohybují hluboko v dramatu života
Jak Romero poznal, láska nedovoluje lidem utíkat nebo se chránit před bolestí či problémy tohoto života. Opravdoví milující se pohybují hluboko v dramatech života a smrti tohoto světa, jako rostlina, která zapouští kořeny hluboko do úrodné půdy, a tam se zcela odevzdávají rozkvětu života. Zdržovat se lásky znamená zdržovat se účasti na plném životě…..
Láska je hnutí vycházející ven, které učí lidi léčit nespravedlnost a laskavě přijímat svět. [3]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
[1] Brian D. McLaren, The Great Spiritual Migration: How the World’s Largest Religion Is Seeking a Better Way to Be Christian (New York: Convergent Books, 2016), 42.
[2] Óscar Romero, homily, March 24, 1980, in Voice of the Voiceless: The Four Pastoral Letters and Other Statements, by Óscar Romero, trans. Michael J. Walsh, anniversary ed. (Maryknoll, NY: Orbis Books, 1985, 2020), 209–210.
[3] Norman Wirzba, Way of Love: Recovering the Heart of Christianity (New York: HarperOne, 2016), 4–5, 6, 7.
Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 6. Jenna Keiper, Taos Snow. Benjamin Yazza, Untitled 2. Used with permission. Click here to enlarge image.
Like ever-changing light in snow, we open to surprises on the way of Jesus.