Dvacátý sedmý týden: Solidarita
Otec Richard věří, že Ježíšův kříž zjevuje Boží solidaritu s utrpením:
Utrpení je nepovinné
Když se snažíme žít solidárně s bolestí světa – a netrávíme svůj život útěkem před nutným utrpením -, setkáme se s různými „ukřižováními“. Mnozí říkají, že bolest je fyzické nepohodlí, ale utrpení pochází z našeho odporu, popírání a pocitu nespravedlnosti nebo nesprávnosti této bolesti. Vím, že to pro mě platí velmi dobře. To je základní význam utrpení na té či oné úrovni a všichni se to učíme těžkou cestou. Zdá se, že bolest je nájemné, které platíme za to, že jsme lidmi, ale utrpení je obvykle nepovinné. Kříž byl Ježíšovým dobrovolným přijetím nezaslouženého utrpení jako akt naprosté solidarity s bolestí světa. Rozjímání o tomto tajemství lásky může změnit náš život.
Vnitřní svoboda
Myslím, že přijetí tohoto pozvání k solidaritě s větší bolestí světa je to, co znamená být „křesťanem“. Být Ježíšovým následovníkem vyžaduje velkou vnitřní svobodu. Jeho život je pro nás možností, volbou, povoláním, povoláním a my máme naprostou svobodu říci ano, ne nebo možná. Nemusíme to dělat proto, aby nás Bůh miloval. O to už je postaráno. Děláme to proto, abychom Bohu lásku opětovali a abychom milovali to, co Bůh miluje a jak Bůh miluje! Buď jsme pokřtěni „v jeho smrt“ a „vzkříšení“ (Římanům 6,3; Filipským 3,10-12), nebo je křesťanství z velké části pouhým systémem sounáležitosti, nikoli systémem proměny, který změní svět.
Odvaha
„Ukřižovaný Bůh“ zosobněný v Ježíši zjevil, že Bůh je vždy na straně utrpení, ať se vyskytuje kdekoli, včetně zraněných a umírajících vojáků na obou stranách v každé válce, a obětí i dravců tohoto světa; upřímně řečeno, to se líbí jen málokomu. Náš odpor k utrpení je dnes celým průmyslovým odvětvím, jehož symbolem je možná totální moc zbrojní lobby a permanentní válečná ekonomika v Americe, strach z jakéhokoli sdílení zisku s chudými nebo potřeba být neustále baven. Možná proto někteří říkají, že základní ctností, která je základem všech ostatních, je odvaha (cor-agere, čin srdce). Je třeba nesmírné odvahy, abychom šli solidárně s utrpením druhých, a dokonce i s vlastním. [1]
Odhaleno v Ježíši
Pokud se Bůh nějakým způsobem podílí na lidském utrpení, místo aby ho jen pasivně snášel a pozoroval, mění to všechno – alespoň pro ty, kdo jsou ochotni kontemplativně „hledět“. Všechny pokorné, trpící duše se to učí od Boha, ale křesťanské Písmo to pojmenovalo a veřejně a dramaticky odhalilo v Ježíši.
Nové stvoření
Vůbec to nedokážeme sami, ale pouze hlubokým ztotožněním s Ukřižovaným a ukřižovaným lidstvím. Ježíš to pak dělá v nás, skrze nás, s námi a pro nás. Pak se stáváme „novým stvořením“ (Gal 6,15) a zcela jiným druhem člověka. [2]
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, Eager to Love: The Alternative Way of Francis of Assisi (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2014), 21, 22–24.
[2] Adapted from Richard Rohr, Things Hidden: Scripture as Spirituality (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2008, 2022), 202, 203, 223.
Image credit: A path from one week to the next—CAC Staff, Untitled, watercolor. Izzy Spitz, Field Study 2, oil pastel on canvas. Izzy Spitz, Everything at Once, digital oil pastel on canvas. Used with permission. Click here to enlarge image.
Artist Statement (Izzy Spitz): “Chemistry of self” [collection of images] is a visual diary of varying emotions of my day-to-day life. It’s an act of presence in a world of existential overwhelm and grounding in the gifts of mundane life.