Čtvrtý týden: Věrná odolnost
Dr. Otis Moss III se zamýšlí nad obtížemi, kterým čelíme jako jednotlivci i ve společenství:
Krize může objasnit na čem záleží
Skutečná krize – ohrožení vás samotných nebo někoho, koho máte rádi – může někdy udělat zázraky a soustředit mysl. Pokud máme v daném okamžiku zavedené duchovní postupy nebo jsme obdařeni inspirací, může hluk a zmatek na chvíli ustoupit a my můžeme znovu vidět to, na čem záleží. Ale … takovou jasnost nezískáte pokaždé, když vám stoupne krevní tlak…..
Pronásleduje nás otázka: Kdy to skončí? …
V našich nejtemnějších dobách, kdy se bouřlivá úzkost, obavy a chaos přehoupnou přes celé společenství, jsou takové pocity všudypřítomné. Lidé, kteří mají děti nebo starší lidi, se obávají, že je nedokážou ochránit. Ti, kteří mají požehnanou práci, se obávají, že o ni přijdou. I sledování zpráv může být příliš náročné. Lidé s duševními problémy se cítí ještě intenzivněji. Lidé, kteří se léčí sami, to dělají stále častěji. Aktivisté, kteří pracují ve svých komunitách, si začínají říkat: „Čím víc se snažím bojovat, tím víc tlak narůstá. Hráz praská, a pokaždé, když prstem ucpu nějakou díru, objeví se dalších deset děr.“ A to je to, co se děje. Pronásleduje nás otázka: Kdy to skončí? …
Přemýšlíme:
Bojujíce ve všem tom zmatku, nejistotě a násilí, začínáme být duchovně opotřebovaní. Je příliš těžké dál věřit.
Jsme unavení.
Přemýšlíme:
Moje cesta je příliš těžká.
Mocní se k lidem nikdy nebudou chovat správně.
Vyzkoušel jsem všechno, nedá se nic dělat.
Nemá to smysl.
Moss věří, že víra nás může v chaosu podržet:
V bouři chaosu, ztraceni ve zmatku a nepořádku, … je otázkou, zda existuje nějaký způsob, jak využít drsných, nepředvídatelných větrů a neúprosných proudů našeho života k tomu, abychom se dostali tam, kam skutečně chceme. Máme duchovní odvahu a praktické prostředky k tomu, abychom chaotickou energii obrátili k vlastním cílům?
Zasvětit chaos kolem nás
Když se chopíte zmatku a násilí a zušlechtíte je, očistíte v něco nového, děláte to, čemu ve slovníku víry říkáme posvěcení svého chaosu. Zasvětit znamená učinit ho svatým, dát ho do služby k dobru. Při zasvěcování chaosu se do něj zapojujete, krotíte ho, pojmenováváte ho, berete to, co se zdálo být mimo kontrolu, a pověřujete ho povinností.
Genesis představuje chaos jako akt tvořivosti
Vzorem je zde samo stvoření. V Genesis [1,2] čteme, že na počátku „země byla beztvará a prázdná a nad hladinou hlubin byla tma“. Písmo začíná celým světem chaosu. Pak Bůh začíná v této beztvaré prázdnotě nacházet možnosti designu, odděluje světlo od tmy, vodu od země….. Bůh posvěcuje chaos a dává mu tvar. Představuje nám ho jako akt tvořivosti a volby. Bůh pracuje v chaotické prázdnotě, dokud nevznikne řád a světlo, a to je dobré. Příběh z Genesis nám připomíná, že prázdnota není tak prázdná, jak si myslíme.
Chaos není nikdy tak chaotický, jak se obáváme.
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Prameny:
Otis Moss III, Dancing in the Darkness: Spiritual Lessons for Thriving in Turbulent Times (New York: Simon & Schuster, 2023), 20, 21, 22, 25–26.
Image credit: Thays Orrico, Untitled (detail), Brazil, 2020, photograph, public domain. Click here to enlarge image.
We keep the candles lit together throughout the joys and pains of human life.