Od izolace ke kontemplaci

Pátý týden: Sedm příběhů: První část

Gareth Higgins zkoumá, jak naše tendence izolovat se pramení z opravdové potřeby vnitřní kontemplace:

Svět dnes: Odloučení se od druhých

Příběh izolace je nakonec příběhem odloučení: odloučení od sebe navzájem, odloučení od Boha a dobra, odloučení od země a ekosystému, jehož jsme součástí. Je to příběh odloučení i od nás samotných…..

Ježíš naopak vyslal do světa

Ježíš přišel, aby všechny příběhy násilí a ubližování vyvrátil, ne aby je opakoval. Místo aby obhajoval únikové příběhy izolace [jako Jan Křtitel a Esejci], poslal své následovníky do světa, aby byli nositeli pozitivní změny jako sůl, světlo a kvas. Ale i Ježíš někdy potřeboval klid a ticho, a to odhaluje legitimní potřebu, na kterou příběh izolace odpovídá…..

Odloučit se je vlastně potřeba kontemplovat ne se odloučit od lidí

Nejde o potřebu zcela se stáhnout ze společenství a nejde o to, že bychom se neměli účastnit skupin, které mají své hranice. To, na co příběh izolace odpovídá (špatně), je potřeba vnitřního života kontemplovat.

Najít si v sobě vnitřní prostor

Existuje univerzální potřeba najít si vnitřní prostor a pečovat o něj prostřednictvím praktik kontemplace, které nám mohou umožnit stát se tím, co bychom mohli nazvat silným mírem….. Některý mír je silný jako mramorový blok. Silným mírem se můžeme stát díky kontemplaci i tváří v tvář hlučící dopravě, lidem na městské ulici nebo bombardování titulními zprávami na našich obrazovkách…..

vyměníme izolaci za kontemplaci, anaučíme se rozeznávat světlo a stín tam kde žijeme

Místo abychom se stáhli ze světa, ať už jako jednotlivci, skupiny nebo národy, jsme povoláni k tomu, abychom se plně ponořili do míst, kde se nacházíme. Učit se rozeznávat světlo a stín, přinášet to, co máme, a prosit o to, co potřebujeme. Naše kontemplativní praxe jsou vždy způsoby, jak být ve světě živější a aktivnější pro společné dobro…. Když vyměníme izolaci za kontemplaci, zjistíme, že nejde o to, kde žijete nebo s kým žijete, ale jak žijete. Místo osamělého, separatistického, izolacionistického života se můžeme stát kontemplativním životem party nebo nejpohostinnějším poustevníkem. [1]

Autorka a překladatelka Carmen Acevedo Butcherová se dělí o to, jak kontemplace narušuje neužitečné příběhy, které se jí honí hlavou:

Opustit své vlastní příběhy a ponořit se do lásky

Jednou z věcí, které pro mě kontemplace dělá, je to, co Meister Eckhart nazývá Gelassenheit. [2] [Umožňuje mi] opustit své vlastní příběhy. Všichni máme v hlavě tyto příběhy … tyto různé aspekty nás samých, které neustále vedou vnitřní rozhovor. Když praktikuji kontemplaci, ať už jde o chůzi po ulici … nebo jen návrat k lásce, nějakým způsobem nechávám své příběhy pro tuto chvíli odejít. Nastává ticho, kdy mohu znovu slyšet to, čemu Beatrice Bruteauová říká „radikální optimismus“. [3] Na kontemplaci se mi líbí, že je to něco jako to škrábání desky … kdy se všechno zastaví a vy si řeknete: Počkat, co to dělám? Kdo jsem? Proč se jen účastním toho vnitřního blábolení … když bych se mohl ponořit do té skutečné lásky, která je tím, kým jsem já a kým jsou všichni? [4]

Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.

Prameny:

[1] Adapted from Brian McLaren and Gareth Higgins, “Isolation Stories,” Learning How to See, season 5, ep. 5 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2023), podcast. Available as MP3 audio and pdf transcript. For further resources, see The Seventh Story and The Porch Community.

[2] James Finley, in “Meister Eckhart: Dialogue 1,” of CAC’s podcast Turning to the Mystics (season 7)explained Gelassenheit this way: “Eckhart is saying we can choose to live this way—in an empty-handed, open process of constantly letting go of everything as having the final say in who we are. We acknowledge it [the trait, the preference, the condition], but we know it doesn’t have the final say in who we are. The more we continue in that way, we are in this Gelassenheit, which means being released from everything that hinders.”

[3] Beatrice Bruteau, Radical Optimism: Rooting Ourselves in Reality (New York: Crossroad Publishing, 1993).

[4] Adapted from Brian McLaren, Carmen Acevedo Butcher, and Mike Petrow, Stories That Heal, Stories That Wound, Center for Action and Contemplation, September 28, 2023, online gathering. Recording unavailable.

Image credit: Kevin Erdvig, Untitled (detail), United States, 2018, photograph, public domainClick here to enlarge image.

So much depends on the stories we tell. What stories will we choose to pass on?