Příběh o očištění

Pátý týden: Sedm příběhů: První část

Brian McLaren popisuje hlubokou a podmanivou přitažlivost příběhu očišťování:

Koaliční agrese…

Je tu děsivá tendence, kterou najdete napříč národy, kulturami, náboženstvími, staletími, společenskými třídami….. Říká se jí koaliční agrese. Existuje tendence lidí, kteří se sdružují do skupin, najít si ve své skupině nějakou menšinu, kterou pak většina začne šikanovat, vybíjet nebo marginalizovat. Většina sama sebe označuje za čistou a tuto menšinu za nečistou.

…Vytváří společného nepřítele

Většina je přijatelná, menšina je nepřijatelná. Většina je normální a menšina je divná, zvláštní nebo jiná. Většina nakonec vytvoří proti menšině jakousi koaliční agresi. A tím si dělají dobře a sjednocují se, protože teď si vytvořili společného nepřítele, kterého mají po ruce…..

…potřebují obětní beránky na kterých si můžeme vylít neúspěch

Příběhy očisty vidíme probíhat v naší politice, v našich církvích, v naší obchodní mocenské dynamice, v našich rodinách, dokonce i v naší vlastní psychice. Když se kvůli něčemu cítíme provinile nebo napjatě, opravdu nám pomůže najít někoho jiného, na koho bychom mohli promítnout své obavy, abychom si připadali nevinní, čistí a čistí….. [Ale] obětní beránek druhých ve skutečnosti klid a bezpečí nevytváří. Vytváří téměř závislost. Každou chvíli potřebujeme novou oběť, na které si můžeme vylít nahromaděnou vinu, stud, strach, úzkost nebo nepřátelství.

McLaren popisuje, jak Ježíš přímo zpochybňuje příběh očišťování:

Většina lidí slouž, jako obětní beránci

Všichni lidé, s nimiž se Ježíš stýká a jí, jsou lidé, kteří jsou obětními beránky, lidé, kteří jsou využíváni pro očistný příběh někoho jiného.  Jsou to lidé, které Ježíš polidšťuje: lidé jako Zacheus, Matouš a jeho přátelé celníci, malomocný nebo žena přistižená při cizoložství….. Pokud si přečtete tento příběh v 8. kapitole Janova evangelia, všimněte si Ježíšova fyzického postoje. Jako by svým tělem odváděl pozornost od ženy a stával se přerušením vyprávění o očišťování, které směřovalo ke smrtelnému konci.

McLaren uznává složitost, která vzniká, když tyto příběhy zpochybňujeme:

Když se nám nedaří být dobří hledáme někoho kdo je na tom hůř

Příběh očišťování mi připadá obzvlášť nebezpečný pro lidi, kteří chtějí být dobří….. Tato touha být dobrý v nás pak může vyvolat potřebu, zejména když máme pocit, že se nám nedaří být dobrými, najít někoho, kdo vypadá špatně, nebo někoho, koho můžeme vykreslit jako špatného, abychom se pozvedli…..

Zkusme pochopit svůj příběh ve kterém se nacházíme my.

V jistém smyslu vyzýváme lidi, aby [identifikací těchto příběhů v práci] neusnadňovali svůj život, ale aby si ujasnili složitost života. Vyzýváme lidi, aby si uvědomili, že v práci existují příběhy o nadvládě, revoluci nebo pomstě a příběhy o očištění. Život to nezjednodušuje, ale když pochopíme příběhy, v nichž se nacházíme, možná nám to dodá dostatek světla, abychom se pokusili být morálnějším a mírumilovnějším činitelem v tomto světě.

Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.

Prameny:

Adapted from Brian McLaren and Gareth Higgins, “Purification Stories,” Learning How to See, season 5, ep. 4 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2023), podcast. Available as MP3 audio and pdf transcript. For further resources, see The Seventh Story and The Porch Community.

Image credit: Kevin Erdvig, Untitled (detail), United States, 2018, photograph, public domainClick here to enlarge image.

So much depends on the stories we tell. What stories will we choose to pass on?