Třináctý týden: Vzor obětního beránka
Teolog James Cone (1938-2018) uvádí paralelu mezi Ježíšovým ukřižováním a lynčováním černošských Američanů:
Černoši v Americe byli lynčovaní jako Ježíš
Z teologického hlediska byl Ježíš „prvním lynčem“, který předznamenal všechna lynčovaná těla černochů na americké půdě. Byl ukřižován stejnými knížectvími a mocnostmi, které lynčovaly černochy v Americe. Protože Bůh byl s Ježíšem na kříži přítomen, a tím odmítl nechat Satana a smrt, aby měli poslední slovo o jeho významu, byl Bůh přítomen i při každém lynčování ve Spojených státech. Bůh viděl, co běloši provádějí nevinným a bezmocným černochům, a prohlásil jejich utrpení za Boží vlastní. Bůh proměnil lynčovaná černošská těla v nakažené tělo Kristovo. Pokaždé, když bílý dav lynčoval černocha, lynčoval Ježíše. Lynčovací strom je v Americe křížem. Až si američtí křesťané uvědomí, že se s Ježíšem mohou setkat pouze v ukřižovaných tělech uprostřed nás, setkají se se skutečným pohoršením kříže.
Černoši neměli tehdy na výběr stejně jako Ježíš
Bůh tedy musí zvláštním způsobem vědět, čím trpí chudí černoši v Americe, protože Boží syn byl lynčován v Jeruzalémě…. Lynčovací strom je metaforou ukřižování černochů bílými Američany. Je to okno, které nejlépe odhaluje náboženský význam kříže v naší zemi. V tomto smyslu jsou černoši postavami Krista ne proto, že by chtěli trpět, ale protože neměli na výběr. Stejně jako Ježíš neměl na výběr při své cestě na Kalvárii, neměli černoši na výběr ani při lynčování. Zlé síly římského státu a bělošské nadřazenosti v Americe si to přály. [1]
Jennifer Garcia Bashawová načrtává cestu pro křesťany, jak zastavit rasové obětní beránky:
Naslouchejme zkušenosti s rasismem černochů
Posledním krokem, který musíme učinit, abychom zrušili obětní beránky na černošských Američanech, je pozvednout hlasy obětí, vyslechnout jejich zkušenosti a poučit se z jejich odolnosti. Musíme naslouchat černošským historikům a biblistům, černošským teologům a etikům, černošským sociálním obhájcům a pastorům, černošským umělcům a básníkům. Oni budou světly, která povedou církev od nevědomosti k porozumění; oni nám ukáží, jak žít v inkluzivním a osvobozujícím Božím království, a ne v říši nadvlády a moci…..
Boží moc nezotročuje, nelynčuje, nedusí ani nezbavuje občanských práv
Čeká nás ještě dlouhá cesta, než se naše společenství začne podobat milovanému společenství Kristovu. Ti z nás, kteří se podíleli na rasismu, dovolili ho nebo ho ignorovali, musí projít bolestnou cestou vyznání a pokání, než budeme moci napravit trhlinu v Kristově těle, kterou jsme způsobili…..
Boží moc nezotročuje, nelinčuje, nedusí ani nezbavuje občanských práv. Zachovává život, pozvedá potřeby a hlasy utlačovaných a dává jim důstojnost. To je to, co Ježíš učinil ve svém životě a smrti a co Boží duch činí ve vzkříšení a prostřednictvím poselství evangelií. My, kteří jsme Ježíšovými následovníky, musíme přestat s obětními beránky a rasismem, který je pohání, pokud chceme jít po této cestě vzkříšení za ním. [2]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Prameny:
[1] James H. Cone, The Cross and the Lynching Tree (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2011), 158, 166.
[2] Jennifer Garcia Bashaw, Scapegoats: The Gospel through the Eyes of Victims (Minneapolis, MN: Fortress Press, 2022), 265, 266, 268.
Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photograph, used with permission. Click here to enlarge image. Who do we push outside the circle of our acceptance to sing alone on the branches of a burnt and mangled desert tree?