Požádal jsem kamarádku, aby si promluvila se svou dcerou, která právě absolvovala jezuitskou [katolickou] univerzitu, o tom, jak ona a její vrstevníci vnímají hřích. Její dcera řekla: „Slovo ‚hřích‘ vlastně nepoužíváme ani o něm nemluvíme. Hřích je mapa Starého světa.“ Předpokládám, že někteří by mohli naříkat nad tím, že hřích není na prvním místě. Ve skutečnosti ani není na druhém. Není ani u sporáku. A samozřejmě, kdybyste se dnes pokusili použít mapu Starého světa, abyste se dostali například do Iráku, skončili byste v Mezopotámii.
