Tak nám proti nebezpečné temnotě poslední doby ukázal znamení na cestě dokonalosti, a tak jsme byli poučeni, jak této dokonalosti dosáhnout, naučíme-li se nedívat příliš vysoko a budeme-li ochotně přijímat pokoření.

Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Tak nám proti nebezpečné temnotě poslední doby ukázal znamení na cestě dokonalosti, a tak jsme byli poučeni, jak této dokonalosti dosáhnout, naučíme-li se nedívat příliš vysoko a budeme-li ochotně přijímat pokoření.
konference františkánské rodiny v Assisi https://www.ofm.cz/wp-content/uploads/2021/12/Dopis-generalni-ministri.pdf Cíle na dalších šest let - Františkáni - OFM - ze společného zasedání v Římě https://www.ofm.cz/wp-content/uploads/2021/12/Pokyny-2021-2027.pdf Závěry generální volební kapituly Sekulárního františkánského řádu OFS…
Myslím, že přednáška oslovuje právě naše františkánské myšlení. Odvaha být františkánem i tak by se mohla přednáška jmenovat.
Záznam je pro web příliš velký a proto jej pošlu přes Google nebo úschovnu. Platí však, že jej není dovoleno dál šířit a že je třeba respektovat práva a soukromí účastníků semináře
Všichni dýcháme stejný vzduch. Katolík, evangelík, muslim, budhista. Nerozlišujme komu pomáháme, on jako Bohu stejně vzácný člověk, spolu s námi dýchá stejný vzduch.
Jako pečovatelka jsem pracovala 7 let, takže nějaké zkušenosti se starými lidmi mám. Na co si musíme dát hlavně pozor, když jsme mladí a pečujeme o staré lidi, je postoj, který zaujímáme téměř nevědomky : Postoj jakési přezíravosti a nadřazenosti. Tady je nějaká babka nebo děda, kteří už nejsou ničeho schopni – a tak jim teda pomůžeme, no.
A právě z této naší zkušenosti, kterou máme v našem Sekulárním františkánském řádu bohatě, protože 2/3 z nás už prožívají druhou polovinu života, právě z této zkušenosti vyplývá i naše praxe v tom jak přistupovat ke starým a nemocným.
Ze zkušenosti našich starších bratří a sester, kterou život dává, pochází velká moudrost.
Paní Annu již netrápí neodpuštění, svému synu odpustila a vše odevzdala Bohu ve svátosti smíření. Těší mě, že paní Anna mi ukazuje, že duchovní složka paliativní péče je potřebná a žádoucí – aby péče tělesná, sociální, psychologická a duchovní šly ruku v ruce a takto byla nemocnému dána péče komplexní, péče o „celého člověka.“
Drazí nemocní, jsem ráda, že mi ukazujete, jak jste trpěliví, jak málo stačí ke štěstí. Kolik moudrosti mají vaše vyprávění. Kolik je ve vás lásky, kterou rádi druhému dáváte. S jakým úsilím připravujete malé pohoštění nebo dáváte na oplátku bonbón Bonpari. A jak umíte zpívat nebo recitovat básničky!