Obrany chudých od svatého Bonaventury, biskupa

(Apologia pauperum, kap. 3, 8-10: Opera Omnia, sv. 8, s. 246–247)

Naučme se nedívat příliš vysoko, ale ztotožnit se s malými

sv. Bonaventura

Když náš Spasitel říká na prvním místě: Blahoslavení chudí v duchu1, vyzývá k dokonalému zřeknutí se časného majetku. Když pak říká: Blahoslavení tiší2, vede ke zřeknutí se vlastní vůle a smyslů, kterými se člověk stává tvrdým a bezohledným. Když dále přidává: Blahoslavení plačící3, nabádá k úplnému odvrácení od tělesných rozkoší. Nato pokračuje: Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, a blahoslavení milosrdní4 a tím vede ke spravedlivému, svědomitému a laskavému vztahu k bližním. Pak dodává: Blahoslavení čistého srdce a blahoslavení tvůrci pokoje5.

Tím nás volá, abychom se povznášeli k Bohu s čistou myslí a klidným, pokojným srdcem. Tak se duše dokonalého člověka stává podobnou Jeruzalému, jehož jméno se vykládá jako „město pokoje“. Když nakonec praví: Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království6, jako by uzavíral kruh a vrací se na začátek, protože v tomto jediném se všechno naplňuje.

sv. František – Řehole

To potvrzuje svatý patriarcha chudých, František, když na začátku své řehole klade první tři body jako její živé základy: „Řehole a život menších bratří jest: zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě“. Další tři pak doporučuje jako doplnění, po kterém mají toužit: „Ať se bratři snaží o to, po čem mají toužit nade všecko, totiž aby měli Ducha Páně a ten aby v nich svatě působil, aby se k němu modlili neustále čistým srdcem, aby byli pokorní, trpěliví v pronásledování a v nemoci a milovali ty, kteří nás pronásledují, ponižují a tupí.“ Tím se dotýká oné druhé trojice, neboť na první místo klade povznesení se k Bohu, na poslední laskavost k bližnímu, doprostřed snášenlivost k nepřátelům.

Cesta k dokonalosti

Tak je tedy dokonalý člověk prvními třemi ukřižován světu a třemi následujícími se stává podobným Bohu, aby se jako šesti křídly serafa pozdvihoval od věcí světských k věcem božským. Zasloužil si tedy tento chudičký svatý, který dokonale zachoval dokonalost evangelia a učil jí, aby mu Kristus ve zjevení serafa vtiskl své jizvy jako stvrzující pečeť. Tak nám proti nebezpečné temnotě poslední doby ukázal znamení na cestě dokonalosti, a tak jsme byli poučeni, jak této dokonalosti dosáhnout, naučíme-li se nedívat příliš vysoko a budeme-li ochotně přijímat pokoření.

1 Mt 5,32 Mt 5,53 Mt 5,44 Mt 5,6-75 Mt 5,8-96 Mt 5,10.