Kéž bychom se vždy vraceli na místa, kde příběhy začínají, abychom je zpochybňovali, přijímali a ctili a šeptali sobě i sobě navzájem, že vždy, vždy přicházíme.
Láska je doma
„Domov,“ říká Glinda Dobrá, „je místo, které musíme všichni najít, dítě. Není to jen místo, kde jíš nebo spíš. Domov je poznání. Poznání své mysli, poznání svého srdce, poznání své odvahy. Pokud známe sami sebe, jsme doma vždy a všude.“
Svatý stesk po domově
Existuje vrozená a vytoužená nespokojenost, která nás posílá i táhne vpřed a která pochází z našeho původního a radikálního spojení s Bohem. To, co se jeví jako minulost a budoucnost, je ve skutečnosti tentýž domov, totéž volání a tentýž Bůh, pro něhož “tisíc let je jako jediný den“ (Ž 90,4) a jediný den jako tisíc let.
Cesta hrdiny
Hrdinova cesta nespočívá jen v tom, že se stále vydáváme na nová místa a děláme si z cesty dovolenou nebo cestopis. Musíme se vrátit tam, odkud jsme vyšli, a poznat to novým způsobem a žít novým způsobem. Nejsme nějak „mimo“ řád a nepořádek našeho života; naučili jsme se obojí integrovat. O této fázi návratu se učí tak zřídka. Co je dobrého na řádu, co je dobrého na nepořádku a jak je spojit dohromady? To je „přerovnání“ neboli návrat.