Umění být člověkem spočívá ve spojení plodné činnosti s kontemplativním postojem – ne jedno nebo druhé, ale vždy obojí zároveň.
Hlubší lehkost bytí
Učíme se pozitivně ignorovat a stahovat svou energii ze zlých nebo hloupých věcí, místo abychom s nimi přímo bojovali. S věcmi bojujeme jen tehdy, když jsme k tomu přímo vyzváni a vybaveni.
Průlom ve vědomí
Růst dovnitř pádem vzhůru znamená učit se z našich chyb….. I když pocitová zkušenost života slábne, jsme zváni, abychom se pustili a odevzdali divoké Boží lásce a žili v nekonečné vitalitě samotného života. Pustit se do Boha znamená vrátit se domů ke svému pravému já, kde objevíme, že naší kořenovou realitou je nekonečná božská láska a v lásce jsme věčně svobodní.
Větší svoboda a flexibilita
Naší starostí už není ani tak mít to, co máme rádi, ale milovat to, co máme – právě teď. To je monumentální změna oproti první polovině života, a to natolik, že je to téměř lakmusový papírek toho, zda se vůbec nacházíme v druhé polovině života.
Vytvoření prostoru pro něco nového
Držel mě, když jsem procházela první polovinou své cesty. Poskytoval mi všechny věci, které mi měly být poskytnuty, a nyní byl stůl odstraněn, protože cesta se měla ubírat jiným směrem. Cesta byla nyní uvnitř.