Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Pohyb k moudrosti druhé poloviny života má mnoho společného s nezbytnou prací se stínem a vznikem zdravého sebekritického myšlení. Ty jediné nám umožňují nahlédnout za vlastní stín a přetvářku a najít to, kým jsme, „skrytí s Kristem v Bohu“, jak říká Pavel (Kol 3,3
Strávíme tolik času snahou dostat se „tam nahoru“, že nám uniká, že velkým Božím skokem v Ježíši bylo přijít „sem dolů“. Jaká svoboda! Důvěřujte tomu, co je dole, a Bůh se postará o to, co je nahoře. Lidstvo tak zůstává solidární s životním cyklem a také mezi sebou navzájem a nemá potřebu vytvářet příběhy úspěchu pro sebe nebo příběhy neúspěchu pro druhé. Lidstvo v Ježíši může být svobodné a oduševnělé namísto jakéhokoli falešného šplhání do „ducha“. To mělo všechno změnit a věřím, že ještě změní.
V křesťanské tradici vás má Duch svatý uvést do veškeré pravdy. Ducha svatého vnímám jako průvodce – jdeme po cestě a je tu lampa k našim nohám, která nám pomáhá vědět, co dělat, jak to dělat a být v klidu.
Mé chápání druhé poloviny života je především stesk po Pravém Já. Chci se naučit být tím, kým mě Bůh skutečně stvořil. A myslím, že Bůh chce, abych byl tím, kým skutečně jsem.
Umění být člověkem spočívá ve spojení plodné činnosti s kontemplativním postojem – ne jedno nebo druhé, ale vždy obojí zároveň.
Učíme se pozitivně ignorovat a stahovat svou energii ze zlých nebo hloupých věcí, místo abychom s nimi přímo bojovali. S věcmi bojujeme jen tehdy, když jsme k tomu přímo vyzváni a vybaveni.
Růst dovnitř pádem vzhůru znamená učit se z našich chyb….. I když pocitová zkušenost života slábne, jsme zváni, abychom se pustili a odevzdali divoké Boží lásce a žili v nekonečné vitalitě samotného života. Pustit se do Boha znamená vrátit se domů ke svému pravému já, kde objevíme, že naší kořenovou realitou je nekonečná božská láska a v lásce jsme věčně svobodní.
Naší starostí už není ani tak mít to, co máme rádi, ale milovat to, co máme – právě teď. To je monumentální změna oproti první polovině života, a to natolik, že je to téměř lakmusový papírek toho, zda se vůbec nacházíme v druhé polovině života.
Držel mě, když jsem procházela první polovinou své cesty. Poskytoval mi všechny věci, které mi měly být poskytnuty, a nyní byl stůl odstraněn, protože cesta se měla ubírat jiným směrem. Cesta byla nyní uvnitř.