Hněv a zármutek

Na místě zkázy se setkáme tváří v tvář s vlastní bezdůvodností. Uvidíme také extrémní chudobu našeho dosavadního pojetí Boha. Krabice, do níž jsme vždy uzavírali posvátno, byla násilím naší ztráty zbořena. Bůh, kterého jsme si vytvořili (s pomocí společnosti, rodiny, církve), utekl. Není divu, že se cítíme opuštění. Není divu, že se zlobíme. Ale ten bůh nebyl Bůh. Naše duše to nyní vědí…. Zármutek je příležitostí k obnovení autentického spojení s Tajemstvím. [1]

Touha po útěše

Podržte si před Bohem své kdy nebo jak dlouho nebo kde. Vytvořte prostor pro to, aby vaše zklamání, frustrace a nenaplnění vyšly ze skrytu a ukázaly se na světle. Nespěchejte, i když budete v pokušení považovat tato období duchovní vyprahlosti a snažení za chybu, za projev selhání, které chcete hodit za hlavu. Místo toho zpomalte a berte tento okamžik jako příležitost k vyjádření a posílení duchovní touhy.