Bůh je milovaný

Kristus je všude

Dvacátý devátý týden: Ženy mystičky dvacátého století

Otec Richard začíná svou knihu Univerzální Kristus citátem anglické mystičky Caryll Houselanderové (1901-1954), která při jízdě metrem a procházce Londýnem zažila Krista ve tvářích lidí kolem sebe. Na základě tohoto mystického zážitku poznala:

Kristus je jediným lékem

Caryll_Houselander
Caryll_Houselander

Kristus je všude; v [Kristu] má každý druh života smysl a má vliv na každý jiný druh života. Není to pošetilá hříšnice jako já, která běhá po světě s vyvrženci a cítí se velkomyslná, kdo se k nim nejvíce přiblíží a přináší jim uzdravení; je to kontemplativní žena ve své cele, která na ně nikdy nepohlédla, ale v níž se Kristus postí a modlí se za ně – nebo to může být chartistka, v níž se Kristus znovu stává služebníkem, nebo [vládce], jehož zlatá koruna skrývá korunu trnovou. Uvědomění si naší jednoty v Kristu je jediným lékem na lidskou osamělost. I pro mě je to jediný konečný smysl života, jediná věc, která dává každému životu smysl a cíl. [1]

Otec Richard pokračuje: 

Kristus není jen Ježíš Nazaretský

Otázka pro mě – a pro nás – zní: Kdo je ten „Kristus“, kterého Caryll Houselanderová viděla prostupovat a vyzařovat ze všech svých spolucestujících? Kristus pro ni zjevně nebyl jen Ježíš Nazaretský, ale něco mnohem nesmírnějšího, dokonce kosmického významu. Věřím, že tato vize, s níž se jednou setkáme, má moc radikálně změnit to, čemu věříme, jak vnímáme druhé a jaký k nim máme vztah, náš pocit, jak velký Bůh může být, a naše chápání toho, co Stvořitel v našem světě dělá. 

Univerzální Kristus

Kosmické pojetí Krista nikomu nekonkuruje a nikoho nevylučuje, ale zahrnuje všechny a všechno (Sk 10,15.34). V tomto chápání křesťanského poselství jsou Stvořitelova láska a přítomnost zakotveny ve stvořeném světě a jakékoli myšlenkové rozlišování mezi „přirozeným“ a „nadpřirozeným“ se rozpadá. 

Bůh je tu kvůli propojení

Když vím, že svět kolem mne je místem skrývání i zjevení Boha, nemohu již udržovat výrazný odstup mezi přirozeným a nadpřirozeným, mezi svatým a profánním. (Božský „hlas“ to přesně objasňuje velmi odolnému Petrovi ve Skutcích 10). Vše, co vidím a znám, je skutečně jeden „vesmír“, který se točí kolem jednoho koherentního středu. Tato božská přítomnost usiluje o spojení a společenství, nikoliv o rozdělení nebo rozdělení – s výjimkou ještě hlubšího budoucího spojení. 

Bůh je jeden velký pohyb lásky

Jaký je to rozdíl ve způsobu, jakým kráčíme světem, v tom, jak se během dne setkáváme s každým člověkem! Jako by všechno, co se zdálo být zklamáním a „padlé“, všechny ty velké odstrky proti proudu dějin, bylo nyní možné vnímat jako jeden celek pohybu, stále okouzlený a využívaný Boží láskou. Vše musí být nějak využitelné a naplněné silou, dokonce i věci, které se jeví jako zrada nebo ukřižování.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), nadpisy vložil překladatel

Prameny:

[1] Caryll Houselander,  A Rocking-Horse Catholic (New York: Sheed and Ward, 1955), 139–140. 

Adapted from Richard Rohr, The Universal Christ: How a Forgotten Reality Can Change Everything We See, Hope for, and Believe (New York: Convergent, 2019, 2021), 3, 7, 15.   

Image credit: Carrie Grace Littauer, Untitled 11 (detail), 2022, photograph, Colorado, used with permission. Arthur Allen, Untitled 4 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Claudia Retter, Florence Morning (detail), photograph, used with permission.  Jenna Keiper & Leslye Colvin, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.

This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.