Na jedné straně prožíváme složitosti a zmatky a na druhé straně můžeme nalézat něco nádherného. Můžeme nalézt harmonii, která se zrodí z našeho boje s pochybnostmi a to po té co jsme pochybnosti přijali jako součást naší víry.
Učitel CAC Brian McLaren :
Jakmile se naučíme žít bez posuzování, bez neustálé sebekontroly a nebo kontroly všeho kolem nás, zaslechneme harmonickou hudbu [1], která proudí skrze všechno, skrze každou věc. Právě tohle je jádro duchovní zkušenosti většiny náboženství. Je to Perla velké ceny a Poklad zakopaný na poli (používám termíny Ježíše) [viz Matouš 13:44–45].
Skrytý poklad
Jenže poklad je často nepřístupný a to jak zasvěceným , tak i příchozím. Strážci pokladu totiž sami nikdy pole neprozkoumali a o pokladu nic neví. Nebo ho sice kdysi uviděli, ale pak na něj zapomenuli, takže už na něj nemyslí. A co je horší, někteří ze strážců obehnali pole žiletkovým drátem a snaží se odvést naši pozornost jinam. Na věci podle nich užitečnější nebo zajímavější : pravidla, přesvědčování, politiku, rozpočet, různé programy, aktivity, rituály, oběti, inkvizici.
Jenže poklad není ve skutečnosti v jejich vlastnictví, nepatří jedné instituci, nebo náboženské entitě. Strážci nemají výhradní práva na jeho distribuci.3
Poklad dostupný všem
A to je velmi dobrá zpráva: spiritualita je dostupná všem, stejně jako vítr, déšť nebo slunce je tu pro všechny. Každý může zažívat Boží milost, kreativitu Ducha svatého. Píseň, která zní pro celé stvoření.
Je tady. Máš jí i ty k dispozici. Je každému po ruce. Na dosah. A to právě nyní. Ti co nalezli onen poklad v našich náboženských tradicích, ho mohou hned začít zpívat, mluvit o něm, modlit se, oslavovat jej a nahlas jej prožívat. Mohou se hned zapojit do jednotné Harmonie s celou civilizací. A mohou jej zpívat v mnohohlasé harmonii jako sbor zpěváků s nadějí a vizí všech náboženství dohromady.
Ale jeho vyzvednutí dá práci
Jenže nás čeká ještě mnoho práce. Války už studujeme po celá staletí. Nyní musíme začít studovat hluboký a trvalý pokoj a mír. V mnoha tradicích jsme byli skoro posedlí unikáním z tohoto světa, hnali jsme se za posmrtným životem, nebo osobní blažeností. Nyní si musíme začít vážit přítomnosti, zabývat se životem nyní, zaměřit celou svoji sílu na milování bližního, sebe, zemi Boha, který je sám Láskou.
Na co se zaměřit
Ve vzdělání jsme se po celá staletí zaměřovali na morálku, technologie, na kritické myšlení. Nyní musíme sebe a také naše děti učit nejen rozlišovat správné od špatného, nesnažit se jen vydělávat na živobytí a nebo jen se učit kriticky myslet. Nyní se musíme začít učit žít sami se se sebou, učit se žit s míru s druhými, v pokoji se zemí. Učit se naslouchat harmonii ve všech věcech a chránit jí.
[1] Howard Thurman, “The Sound of the Genuine,” Baccalaureate Address, Spelman College, May 4, 1980.
Brian D. McLaren, Faith After Doubt: Why Your Beliefs Stopped Working and What to Do about It (St. Martin’s Essentials: 2021), 200–201.
Image credit: Nicholas Kramer, Untitled (detail), 2021, photograph, Seattle. Used with permission.