Dvanáctý týden: Pěstování mysli začátečníka
Na základě učení z Oblaku nevědění, textu o kontemplativní modlitbě ze čtrnáctého století, popisuje otec Richard nutnost „mysli začátečníka“:
Vyvážené vědomí a nevědomí
Autor Oblaku nevědění stále říká, že je třeba vyvažovat své vědění ochotou nevědět. Mysl sama o sobě, mozek sám o sobě není schopen moudrosti. Teprve na zkušenostní úrovni existence něco víme, ale toto vědění nepodléhá vyprávění. Myslím, že právě proto se nám to nelíbí. Nedává nám to žádnou odměnu ega. Nemůžeme to dokázat. Nemůžeme to změřit. Nemůžeme nikoho jiného přesvědčit, že máme pravdu.
Přestat být přesvědčen, že já vím
Autor říká, že nejprve musíme vstoupit do Oblaku zapomnění – zapomenout na všechny své jistoty, na všechny své nálepky, na všechna svá vysvětlení, prostě na ně zapomenout! Všechny jsou ztrátou času. Nejsou ničím jiným než naším egem, které se promítá a ohlašuje. S objektivní realitou to nemá nic společného. Pokud se svět nenaučí tomuto druhu pokory, kterému říkáme mysl začátečníka, myslím, že máme problém. A vidíme to na nejvyšších úrovních – absolutní arogance „vědět“ a být přesvědčeni, že víme a nikdo jiný neví tak jako my. Když si pomyslím, že Spojené státy byly často ochotny stát samy proti všem ostatním národům světa. Jsme tak přesvědčeni, že víme, až je to děsivé.
Víra je ochota žít v pokoře nevědění
Autor knihy Oblak učí, že poté, co vstoupíme do Oblaku zapomnění a zbavíme se svých bolestí a nálepek, musíme přejít do Oblaku nevědění, kde už vlastně nepotřebujeme nálepkovat; nepotřebujeme vědět, že víme. Myslím, že biblické slovo pro to – a teď ho slyšíme úplně nově – je víra. Mnozí z nás toto slovo slýchali už od dětství. Proto Ježíš víru tolik idealizuje a blahopřeje lidem, kteří ji mají. Je to ochota žít s určitou mírou pokory.
Být stále otevřený – mít mysl začátečníka
Když ego investuje do svého poznání, je přesvědčeno, že má celý obraz. V tom okamžiku se růst zastaví. Cesta se zastaví. Po tomto bodě se nám už nic nového nestane. Termín, který zde používáme, „mysl začátečníka“, pochází z buddhismu. U buddhistů zřejmě odkazuje na naléhavou potřebu zůstat otevřený, navždy studentem. Mysl začátečníka vždy říká: „Jsem žák. Mám se ještě co učit.“ Souvisí to s pokorou před skutečností a s tím, že nikdy nepředpokládám, že rozumím. Jestliže existuje padesát tisíc úrovní tajemství, možná jsem na úrovni čtyřicet pět. Možná je toho víc, co se mi musí ukázat. Dokážete si představit, jak by byl svět jiný, kdybychom všichni žili s takovou pokorou?
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, Beginner’s Mind (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2002). Available as CD and MP3 download.
Image credit: A path from one week to the next—Jenna Keiper, Winter Bird. Jenna Keiper, Mystic. Jenna Keiper, North Cascades Sunrise. Used with permission. Click here to enlarge image.
There is humility in accepting how much we don’t know.