Osmnáctý týden: Přechody
Rev. Cameron Trimble je autorka, pastorka a vedoucí v United Church of Christ. Jako pilotka se zdokonalila v moudrosti, jak proplouvat turbulencemi přechodných období:
Při turbulencích leť uvolněně
„Čeká nás několik turbulencí,“ pokračoval [můj instruktor létání], „a vy se dozvíte něco o svém letadle….. Pokud pevněji sevřete řídicí páku, snížíte aerodynamiku svého letadla. Vy jako pilot tím vlastně snižujete bezpečnost, stabilitu a stabilitu letu. Proto si pamatujte: Když se nedaří, leťte uvolněně….“
Svět ke plný turbulencí a platí totéž
Náš dnešní svět není nic jiného než vířivý, turbulentní vítr, který s námi zmítá. [Nedávno] jsme zažili ekonomický krach, klimatické odpočítávání, rasové zmítání, politické zhroucení, technologickou přehlídku a náboženské zklamání. Prožíváme zhroucení a rozbití mnoha věcí, které určovaly moderní život.
Sebevětší snaha o kontrolu nade vším nepomáhá
Tváří v tvář takové mimořádné proměně je přirozené hledat řešení našich problémů….. Pevně svíráme jho našich rodin, podniků, vlády a komunit a snažíme se znovu získat kontrolu nad lidmi a systémy, které se nám zdají rozbité a nebezpečné pro naši bezpečnost a přežití. Žádná kontrola ovšem nevytvoří podmínky potřebné k překonání těchto bouřlivých větrů změn.
Trimble nabízí náročné, ale nadějné rady:
intuice, trpělivost a vynalézavost –neobracet se k minulosti, ale hledat nový svět
Musíme se bránit tomu, abychom se v budoucnu řídili minulostí. Takové jednání je způsob, jak předstírat kontrolu, jak utáhnout naše sevření a snížit naši kulturní aerodynamickou pružnost. Místo toho se možná obrátíme ke způsobům moudrosti, které pěstují intuici, trpělivost a vynalézavost. Přijmeme způsoby mystického hledače cest, který se záměrně ztrácí, aby vytyčil nové cesty vpřed. Tím, že se ztratíme a přijmeme skutečnost, že neznáme odpovědi ani cestu vpřed, vstoupíme do prostoru liminality a vynoření. Nesnažíme se opravit „rozbité systémy“, ale naopak přivoláváme zcela nové světy…..
Učíme se z našich zranění
Dnes nemáme odpovědi. Máme otázku. Máme dary ztracenosti, které nás vedou. Nyní musíme využít moudrost našich zranění, způsobených i nesených, jako portálů k novým způsobům stávání se…..
[Autor a veřejný intelektuál] Bayo Akomolafe často začíná své prezentace touto výzvou:
Asi potřebujeme zpomalit
Doba je naléhavá, zpomalme. Zpomalit znamená ztratit cestu. Ztráta cesty není lidskou schopností ani lidskou možností. Jde o napětí, o výzvy, které jsou nyní v celém světě a vyzývají nás, abychom hluboce naslouchali, abychom byli bystří a svěží a abychom rychle šlapali na paty, abychom sledovali pohledy, zvuky a vůně světa. [1]
A uvolnit se
Je to pozvání, abychom se stali plně přítomnými rozvíjejícímu se zázraku světa kolem nás, abychom opustili svou potřebu kontrolovat vyprávění a nechali se pohltit možností spravedlivější a velkorysejší budoucnosti před….. Slyším v těchto slovech výzvu, abychom se uvolnili a užili si jízdu. [2]
Prameny:
[1] Kamea Chayne and Bayo Akomolafe, “Bayo Akomolafe: Slowing Down and Surrendering Human Centrality,” in Green Dreamer, episode 317, podcast.
[2] Cameron Trimble, “In Times of Turbulence, Fly Loose,” Oneing 11, no. 1, Transitions (Spring 2023): 32, 35–36, 37. Available in print and PDF download.
Image credit: A path from one week to the next—McEl Chevrier, Untitled. CAC staff, Exercise in Grief and Lamentation. Jessie Jones, Untitled. Used with permission. Click here to enlarge image.
On retreat, the CAC staff used watercolors to connect to our collective grief. This is one of the watercolor paintings that came from that exercise.