Proroci jsou radikálové a tradicionalisté

Třicátý třetí týden: Třicátý den: Prorocká cesta: Láska a osvobození

Otec Richard se zamýšlí nad “obojíi” povahou prorockého charismatu a povolání: 

Pronikavý vhled do tradice a radikální postoj k současnosti

Proroci byli radikálové i tradicionalisté. Byli radikálními věřícími v Boha a radikálními milovníky Božího lidu. Můžeme dokonce říci, že byli radikálními tradicionalisty. Jejich pronikavý vhled viděl do nitra jejich vlastní tradice, tradice, která sahala až ke smlouvě JHWH s Izraelem, tradice, která sahala dále než jejich nedávné náboženské instituce. Připomínali svému lidu Boží věrnost této smlouvě a vyzývali ho, aby byl věrný Bohu, který mu ji dal. [1] 

Být pro a proti zároveň

Prorocký dar či “charisma” je podle mého názoru vzácné, protože vyžaduje dvě zdánlivě protikladné věci – radikální tradicionalismus a šokující obrazoborectví zároveň. Za normálních okolností bychom si mysleli, že se tyto dvě věci navzájem vylučují. Většina lidí si nedokáže představit, že by obě věci mohly koexistovat, krotit se a vzájemně se vzdělávat. 

Nebát se být zralý

“Radikální tradicionalismus”, který vidíme u proroků, se velmi liší od toho, co dnes vidíme u mnoha sociálních aktivistů, kteří se často stydí používat slova jako Bůh, víra, odevzdanost nebo důvěra. Dát dohromady protiklady, jako je radikální a tradiční, vyžaduje určitou úroveň lidské zralosti, fundovanosti, duchovní inteligence, ochoty nebýt oblíben a ochoty být pronásledován. [2]

A být Bohu vždy věrný, přes odpor druhých

Hebrejským prorokům bylo jedno, zda na ně ostatní pohlížejí jako na konzervativní nebo liberální. Záleželo jim pouze na tom, aby byli věrní Bohu. Některým připadali jako “konzervativci”, kteří hlásají náboženství starých časů. Jiným připadali jako “liberálové” zpochybňující status quo. Totéž platí o prorocích v dnešní době. Mnoho lidí se obrátilo proti Martinu Lutheru Kingovi mladšímu (1929-1968), když vystupoval proti rasismu, chudobě a válce; on však byl pouze věrný povolání, které mu Bůh dal, aby hlásal evangelium svobody. Protiváleční proroci jsou označováni za radikály, i když nás vyzývají k návratu k prastaré tradici křesťanského pacifismu. Matka Tereza z Kalkaty (1910-1997) byla obdivována mnoha konzervativci, a přesto její radikální péče o chudé má kořeny ve stejné Kristově lásce jako evangelijní chudoba Dorothy Dayové (1897-1980), kterou konzervativci nenáviděli. 

Vstup do Božího vidění a lásky mění naše vnímání reality

Proroci, minulí i současní, nás nejprve vyzývají k takové zkušenosti Boží lásky, která radikálně mění náš pohled na sebe sama a náš pohled na život. Příliš často se zabýváme malichernostmi, na kterých nakonec ve skutečnosti nezáleží. Proroci říkají toto: Dovolte Bohu, aby pro nás udělal něco dobrého. Nechte se vést Bohem. Vstupte do zkušenosti Boží přítomnosti a lásky. Neměli bychom se divit, když zjistíme, že jsme se zamilovali do své tradice a chceme radikálně změnit to, jak se věci mají. Vstup do Božího vidění a lásky mění naše vnímání reality. [3] 

Prameny:

[1] Adapted from Richard Rohr and Joseph Martos, The Great Themes of Scripture: Old Testament (Cincinnati, OH: St. Anthony Messenger Press, 1987),79. 

[2] Adapted from Richard Rohr, Way of the Prophet (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 1994), audio recording. No longer available for purchase. 

[3] Rohr, Great Themes: Old Testament, 80–81. 

Image credit: A path from one week to the next—Taylor Wilson, Field of the Saints (detail), print. Taylor Wilson, Isha (detail), watercolor and cyanotype. Taylor Wilson, Ruah (detail), print. Used with permission. Click here to enlarge image

Artist Statement (Taylor Wilson): This collection is an exploration of iconic visuals.… Playing and replaying with what the ancients already knew and then taking the responsibility of sacred knowledge forward through modern expression with the Spirit.