Třicátý třetí týden: Třicátý den: Prorocká cesta: Láska a osvobození
Autorka a duchovní vůdkyně Therese Taylorová-Stinsonová popisuje Harriet Tubmanovou (1822-1913) jako veřejnou mystičku a bojovnici za svobodu:
Získala přezdívku Mojžíš
[Poté, co osvobodila přibližně sedmdesát zotročených členů rodiny a přátel … pomohla také osvobodit přibližně tři sta dalších zotročených lidí, když během své služby v občanské válce v USA prováděla nájezdy na plantáže Konfederace. Nikdy neztratila žádného člověka. Mojžíšová, jak ji později nazývali chytači otroků a nakonec i ti, které osvobodila, vedla cestu k zaslíbenému výsledku….. [1]
Měla v sobě vrozenou vnitřní svobodu a dary po předcích
V regionu existovala aktivní podzemní dráha vedená kvakery a dalšími náboženskými odpůrci a mezi zotročenými a svobodnými černochy, kteří s podzemní dráhou spolupracovali, existovaly také příbuzenské vazby a přátelství. Tyto sítě a jejich zdroje v kombinaci s Harrietinou zakořeněnou vnitřní svobodou jí umožnily psychicky a emocionálně překonat jakékoliv fyzické ohrožení ze strany země nebo člověka. Minty [z Araminty, původního jména Tubmanové] měla s Afrikou rodové vazby vzdálené jen jednu nebo dvě generace. Je více než pravděpodobné, že po svých předcích zdědila hluboký vztah k půdě a vypěstovala si potřebné dovednosti pro identifikaci potřebných plodin a zdrojů na zemi, které mimo jiné vyživovaly, léčily a zmírňovaly nepohodlí…..
Ve chvílích narkolepsie naslouchala Bohu
Minty, které chytači otroků brzy začali říkat Mojžíš a Harriet Tubmanová v nově nabyté svobodě, měla hluboké spojení s Nejvyšší bytostí a hluboké přesvědčení, že byla povolána ke svobodě, aby k ní vedla i ostatní. Díky mnohonásobně vypjaté službě pro osvobození zotročených v jejím dosahu ji lze pevně považovat za veřejnou mystičku. Přestože její narkolepsie byla celoživotním handicapem, Minty využívala tyto chvíle neplánovaného spánku k tomu, aby naslouchala Bohu, který nemá žádné hranice. Dokonce využila své poranění mozku k tomu, aby rozpoznala svou cestu ke svobodě a důvěřovala Božímu vedení. Harriet Tubmanová měla silné přesvědčení, že její život a činy mají význam pro širší společenství. [2]
Autorka a učitelka meditace Spring Washamová vnímá Tubmanové prorocké svědectví jako „proud osvobození“, který k nám promlouvá i dnes.
Skrze církev proudila duchovní síla
Harriet říká: „Dítě, skrze černošskou církev proudí proud osvobození, velkého soucitu a duchovní síly. Tímto proudem prochází mnoho hrdinů, hrdinek a velkých bytostí. Hnutí za osvobození černochů začalo v církvi, v církvi jsme se organizovali, v církvi jsme se modlili a tento proud nyní proudí skrze tebe.“….
Mojžíš znovu a znovu povstává
[Harriet] obnovila a uzdravila část mého kořenového systému, který byl poškozen a přerušen. Dala jsem si další slib, že se nikdy nevzdám „snu“ našich předků o lepším světě. Pokud je mým úkolem nést kousek tohoto hnutí dál a pomáhat budovat něco nového, pak to pokorně přijímám. I já chci laskavější svět, láskyplnější svět, svět, v němž spravedlnost a soucit zahrnují každého. Prostřednictvím Harriet, vás, mě a temperamentních písní zpívaných v neděli ráno v černošských kostelech Mojžíš znovu povstává. [3]
Prameny:
[1] Therese Taylor-Stinson, Walking the Way of Harriet Tubman: Public Mystic & Freedom Fighter (Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2023), 6.
[2] Taylor-Stinson, Walking the Way, 40–41.
[3] Spring Washam, The Spirit of Harriet Tubman: Awakening from the Underground (Carlsbad, CA: Hay House, 2023), 96–97.
Image credit: A path from one week to the next—Taylor Wilson, Field of the Saints (detail), print. Taylor Wilson, Isha (detail), watercolor and cyanotype. Taylor Wilson, Ruah (detail), print. Used with permission. Click here to enlarge image.
Artist Statement (Taylor Wilson): This collection is an exploration of iconic visuals.… Playing and replaying with what the ancients already knew and then taking the responsibility of sacred knowledge forward through modern expression with the Spirit.