Třicátý čtvrtý týden: Boží obnovení spravedlnosti
V této homilii otec Richard popisuje, jak se Boží metody proměny a nápravy liší od našich:
Obnovující spravedlnost nám otevře oči, pročistí uši – promění nás
Izajáš 35,4-7 je docela důležité čtení pro to, co nazýváme „obnovující spravedlností“. Začíná tím, že říká: „Řekni těm, kdo se bojí: Řekněte: „Buďte silní, nebojte se. Zde je váš Bůh. Přichází s ospravedlněním. Přichází s božskou odplatou“ (35:4). Většina lidí zde přestane číst po údajných hrozbách – ale hrozby nikoho nezachrání. Pro „dobrou zprávu“ musíme pokračovat na dalších řádcích, kde Izajáš definuje, jak JHVH zachrání lid Izraele: „Bůh přichází, aby vás zachránil, Bůh otevře oči slepých, uši hluchých se pročistí, chromý bude skákat jako jelen a jazyk němých bude zpívat“ (35,5-6). Bůh nepřichází s trestem – ve skutečnosti přichází, aby nás miloval, uzdravil a proměnil.
Myšlení něco za něco je zvrácené
Téměř všichni v západní civilizaci jsme byli vychováváni s představou retributivní spravedlnosti. Je na ní založen celý náš trestní a soudní systém. Dokonce i staromódní představy o nebi a pekle jsou na něm založeny: když zhřešíme tolik, dostaneme tolik trestu; když uděláme tolik dobra, dostaneme tolik nebe. Je to pěkně zvrácený systém, založený na myšlení něco za něco. Není na něm nic velkolepého, proměňujícího nebo zbožného.
Božím „trestem“ je více lásky, která proměňuje srdce
Zde je velké překvapení Hebrejských písem, které se odhaluje v této ústřední pasáži z Izajáše: Lidé nedostanou to, co si zaslouží, ale mnohem lepší, než si zaslouží. Bůh říká: „Způsob, jakým vás potrestám – toto ospravedlnění, tato odplata -, bude ve skutečnosti spočívat v tom, že vás budu více milovat a že vás budu milovat hlouběji“. Ukažte mi někoho, jehož srdce se změnilo tím, že ho potrestali! Láska je to jediné, co proměňuje lidské srdce. Nic jiného to není. Čtrnáct let jsem byl vězeňským kaplanem a viděl jsem důkazy. Můžeme lidi trestat, jak chceme, a čím více je trestáme a vězníme, tím horšími se stávají.
Boha se nemáme bát, ale milovat jej
Mnoho katolíků vyrostlo s hrozbou očistce a svévolně udělovanými tresty za různé hříchy – od tří dnů v očistci přes tři měsíce až po tři roky. Řekněte mi prosím, jak nás to přiměje více milovat Boha? Ve skutečnosti to způsobilo, že se vysoké procento katolíků Boha bojí, nikoliv miluje. Rozhodně nás to nepřimělo milovat bližního.
Mám rád obnovující spravedlnost nebo spíše fandím trestům
Myslím, že otázka, kterou bychom si měli skutečně položit, zní: „Máme rádi restorativní spravedlnost?“. Budeme-li upřímní, přiznáme, že rádi vidíme lidi potrestané. Rádi vidíme lidi ve vězení a to, aby „dostali, co si zaslouží“.
Asi Boha pořád ještě neznáme
Jak moc se Bůh liší od lidí! Boha neznáme, nesouhlasíme s ním ani mu nerozumíme. Přemýšlíme tak malým, drobným způsobem. Myslíme si, že strachem, hněvem, soudem a trestem dosáhneme lásky – ale ukažte mi kde?
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, “Jesus Punishes No One,” homily, September 6, 2015, MP3 audio.
Image credit: A path from one week to the next—Taylor Wilson, Isha (detail), watercolor and cyanotype. Taylor Wilson, Ruah (detail), print. Izzy Spitz, Chemistry of Self 3(detail), digital oil pastels. Used with permission. Click here to enlarge image.
The Spirit provides the grace that allows us to include and transform together.