Pravý střed

Třicátý sedmý týden: Hranice vnitřku

Meditace tohoto týdne začínáme základním učením Richarda Rohra o tom, co znamená být „na okraji nitra“:

Na okraji nitra judaismu

Bibličtí proroci byli z definice vidoucími a hledači Věčného tajemství, které se starým očím a všem současným zájmům o status a bezpečí zdá vždy nebezpečně nové a kacířské. Hebrejští proroci žili na okraji nitra judaismu.

Jan, Pavel, František, Klára – další minorité

Jan Křtitel později činí totéž s chrámovým judaismem a Pavel pak ostře nesouhlasí s Petrem a novým křesťanským establishmentem v Jeruzalémě (Gal 2,1-14). František a Klára pokračovali v tomto klasickém schématu ve svém rodném městě Assisi, když se fyzicky přesunuli z horního Assisi mezi majores do dolní části města a mezi minores. Tam nemuseli nic dokazovat ani obhajovat. Nabízelo to nejvíce příležitostí k čerstvé a upřímné zkušenosti a k nalezení jejich Pravého středu. [1] 

Setkání s Bohem

Výchozím bodem pro biblického proroka je úžasná pozitivní zkušenost teofanie – setkání člověka s Bohem (jak vidíme například u Izajáše 6), která naplňuje jejich srdce, ne cynismem, ne sarkasmem, ne negativismem, ne odporem, ale extází, kterou je třeba sdílet. Tato jediná zkušenost absolutna je natolik absolutizující, že má za následek relativizaci všeho ostatního. Relativizuje dokonce i náboženské instituce, které jsou proroky neustále a nepřetržitě kritizovány. 

Ježíš

Téměř dokonale to vidíme zopakované u Ježíše. Ježíš neustále kritizuje náboženství a je náboženstvím potírán. Proroci vycházejí z náboženské zkušenosti, a přesto proti nim nejvíce bojuje právě náboženství. Často jsou stejně jako Ježíš náboženským establishmentem zabiti. [2] 

Proč tomu tak je?

Jsou zakotveni v Bohu a tam mainstream nemůže

Lidé, kteří se skrývají uvnitř systémů sounáležitosti, jsou velmi ohroženi těmi, kteří v této skupině nejsou. Ohrožuje je každý, kdo našel svou příslušnost v místech, která nemohou ovlivnit. Křesťané toto místo nazývají „Boží vláda“. Když člověk našel svůj poklad jinde a je zcela zakotven ve vášni a patosu transcendentního Boha, je nezničitelný a zároveň nekontrolovatelný světskými systémy. 

Kritika křesťanství právě křesťanstvím

Podíváme-li se na některé, kteří v moderní době plnili prorockou úlohu, jako Martin Luther King mladší, Dietrich Bonhoeffer, Dorothy Dayová, papež Jan XXIII, Simone Weilová a Óscar Romero, všimneme si, že všichni zastávali právě tuto pozici. Měli tendenci být, každý svým způsobem, ortodoxními, konzervativními, tradičními duchovními, intelektuály nebo věřícími; ale tato skutečně autentická vnitřní zkušenost a příslušnost jim umožňovala naprosto kritizovat právě ty systémy, jejichž byli součástí. Dalo by se říci, že jejich osvícené činy objasňují, co naše pouhé systémy víry skutečně znamenají. Tito proroci kritizovali křesťanství právě těmi hodnotami, které se z křesťanství naučili. [4] 

Prameny:

[1] Adapted from Richard Rohr, Eager to Love: The Alternative Way of Francis of Assisi (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2014), xxi–xxii. 

[2] Adapted from Richard Rohr and Joan Chittister, Prophets Then, Prophets Now (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2006). Available as MP3 download. 

[3] Adapted from Richard Rohr, “On the Edge of the Inside: The Prophetic Position,” Radical Grace 25, no. 4 (Fall 2012): 26. 

Image credit: A path from one week to the next—Izzy Spitz, momentary peace (detail), digital oil pastels. Taylor Wilson, Transfiguration (detail), cyanotype. Taylor Wilson, Madonna and Messiah, ink. Used with permission. Click here to enlarge image

Transformation happens on the margins (the edge of the inside), and so, like this bird, we are freed.