Padesátý týden: Směrem k větší lásce
Joan Chittisterová, Murshid Saadi Shakur Chishti a rabín Arthur Waskow, kteří vycházejí ze svých tradic křesťanství, islámu a judaismu, věří, že všichni máme stejný podíl na Božím obrazu, a to i navzdory naší společné historii násilí.
Každý jsme jedinečný
Všechny naše tradice – židovská, křesťanská i muslimská – učí, že lidský rod a každá lidská bytost jsou stvořeny k obrazu Božímu. Rabínský midraš říká, že když císař vloží svůj obraz na minci, vyjde každá mince stejná – ale když Ten, který je nad všemi vládci, vloží božský obraz na minci každého člověka, vyjde každá „mince“ jedinečná….
Všichni jsme děti Noema
Dnes různí císaři naší planety trvají na tom, abychom se vešli do jediné formy, do formy uniformity a smrti…. Bolest z této smrti a z tohoto zničení vede některé z dětí Hagar prostřednictvím Izmaela a některé z dětí Sáry prostřednictvím Izáka k tomu, že zapomínají, že jsou všichni dětmi Abrahamovými. Že všichni jsme dětmi Noema a jeho ženy Naamy, kteří trpěli nebezpečím, jež lidské násilí uvaluje na všechny, kdo obývají naši planetu…..
Přijměme sebe i druhé do jednoho stanu
Máme-li oslavovat [nekonečného Boha], musíme se jedním dechem vzepřít modlářským cézurám, které si myslí, že nám vnutí své vraždění. V našich bankách, mateřských školách, na našich piketech a ve volebních místnostech, při bohoslužbách v našich půvabných sakrálních stavbách, v našich tichých lesích i na našich rozjitřených ulicích, v obdobích naší radosti i našeho smutku – v tom všem musíme pamatovat na to, abychom přijímali sami sebe, jeden druhého i všechny, kdo začínají jako cizinci, do Stanu, který je otevřen všem. [1]
Richard Rohr popisuje, že každý člověk je stvořen k Božímu obrazu a je povolán k účasti na procesu růstu do Boží podoby:
Vše stvořené je odrazem Božího obrazu
Co to znamená, že vše stvořené – vše, co naše oči vidí nebo kdy viděly – je nějakým způsobem částečným odrazem Božího obrazu? Jak může být něco rozmanité jako celé stvoření a zároveň říci, že skutečnost je spíše jedna než mnoho? Říkáme to o Bohu a říkáme to o všem, co kdy naše oči viděly.
Netřídit
Pokud se na všechno nedíváme jako na stvořené k obrazu Božímu, co se stane? Začneme si vybírat: no, tohle je stvořeno k obrazu Božímu, ale tohle ne. Ale všechno, úplně všechno je stvořeno k obrazu Božímu.
Co tedy znamená podobnost? Růst k lásce
Co tedy znamená podobnost? V prvních staletích křesťanství došli církevní otcové k závěru: podoba je naše objektivní, nezpochybnitelné stvoření jako dítě či obraz Boží. Podobnost byla naším osobním přivlastněním si této skutečnosti. Dva lidé mohou být stejnou měrou Božími obrazy, ale možná jen jeden se rozhodne stát se laskavým, odpouštějícím, inkluzivním, přijímajícím a trpělivým, plným velkých ctností. Obraz už máme, ale rosteme v podobnosti. Existuje dynamika směřující k růstu, univerzálnosti a nekonečné lásce, které se nemůžeme zbavit. [2]
Prameny:
[1] Joan Chittister, Saadi Shakur Chishti, Arthur Waskow, The Tent of Abraham: Stories of Hope and Peace for Jews, Christians, and Muslims (Boston, MA: Beacon Press, 2006), 175, 176.
[2] Adapted from Richard Rohr, introduction to theme, 2018 Daily Meditations: Image and Likeness, video, 5:05.
Image credit: A path from one week to the next—Madison Frambes, Untitled 1, 7, and 5 (detail), 2023, naturally dyed paper and ink, Mexico, used with permission. Click here to enlarge image.
Though she weeps, the woman is moving forward. Pain is a natural part of healing.