Sedmý příběh

Šestý týden: Sedm příběhů: Druhá část

Sikhská aktivistka Valarie Kaur v podcastu CAC Love Period. popisuje, co se stane, když se Láska stane etikou a příběhem, podle kterého žijeme:

Etika lásky je pro všechny

Láska je pramen, z něhož můžeme pít všichni, ale můžeme k němu přicházet z různých cest. Můžete k němu přicházet z různých inspiračních zdrojů, ale samotná etika lásky je to, co je k dispozici nám všem, bez ohledu na to, kdo jsme…..

Učit se lásce – sdílet dobré zprávy v komunitě

Lásku popisuji jako sladkou práci, divokou a krvavou a nedokonalou životodárnou volbu, kterou činíme. A pokud je láska práce, pak se jí lze naučit. Lásku lze modelovat. Lásku lze praktikovat. Co považuji za tak povzbuzující, je to, že stále více z nás nyní pojmenovává praxi – jak být statečný se svým smutkem, jak ctít svůj vztek, jak nechat odejít věci, které vás táhnou dolů, a malého kritika ve vaší mysli, který vám brání realizovat své plné já. Čím více budeme moci sdílet dobré zprávy o těchto praktikách, tím více budeme moci říkat: “Každý z nás může mít přístup k budování milované komunity právě tam, kde se nachází.” [1]

Autorka a bojovnice za občanská práva Grace Lee Boggsová (1915-2015) psala o síle kolektivního odhodlání:

Bojujeme spolu o vývoj k lidství

Když se lidé dobrovolně spojí, aby vytvořili svou vlastní vizi, začnou si přát její uskutečnění s takovou vášní, že k ní začnou vytvářet aktivní cestu vedoucí z přítomnosti. Duch a cesta k jeho uskutečnění se spojí. Místo toho, abychom se viděli jen jako oběti, začneme se vnímat jako součást pokračujícího boje lidských bytostí nejen o přežití, ale i o vývoj ve více lidské bytosti. [2]

Valarie Kaur pokračuje:

Žijeme spolu život

Vidím lidi, kteří se probouzejí, jsou ve vztahu, společně truchlí, společně zuří, společně pochodují, znovu si představují svou vlastní oblast veřejného života, svou vlastní sféru vlivu způsobem, který jsem si dříve nedokázala představit. Mám pocit, že v těchto činech, v těchto okamžicích a v těchto setkáních kolem prudké lásky vidím záblesky národa, světa, který se chce narodit…..

Inspirujeme druhé

Pokud se nám podaří vytvářet, pěstovat a inspirovat další a další takové nádoby, může se každá škola, každý domov, každé pracoviště, každý kostel, každá modlitebna, každé sousedství stát kapsou takového milovaného společenství, protože tyhle věci lásky nejsou svaté. Je to praktické. Je to pragmatické….

Pociťujeme  přítomnou lásku druhých

Ve chvílích, kdy se cítím osamělá nebo mám strach nebo mám pocit, že tato láska chybí, stačí otevřít oči, cítit zemi pod nohama, vzpomenout si na lásku mého dědečka, vědět, že oddělenost je iluze. Pokud se jen ponořím do přítomného okamžiku tady a teď, mohu získat přístup k lásce, která do mě byla vlitá, k lásce, které jsem schopna, k lásce, která mě obklopuje ze všech stran. A to mi může dodat dostatek energie k dalšímu nádechu a pak už jen tlačit. [3]

Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.

Prameny:

[1] Adapted from Jacqui Lewis, “Travel Lightly, Downsize the Burdens You Carry, with Valarie Kaur,” Love Period., season 2, ep. 3 (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2021), podcast. Available as MP3 audio and pdf transcript.

[2] Grace Lee Boggs, Living for Change: An Autobiography (Minneapolis, MN: University of Minnesota Press, 1998), 255.

[3] Lewis, with Kaur, “Travel Lightly.”

Image credit: Joel and Jasmin Førestbird, Untitled (detail), 2018, photograph, public domainClick here to enlarge image.

Stories are layered like the rings of a tree.