Sedmý příběh

Šestý týden: Sedm příběhů: Druhá část

Podle otce Richarda se naše příběhy nacházejí v Bohu a v příběhu stvoření. Nahlíží na generativní lásku Trojice jako na náš příběh původu, který začíná v Boží lásce namísto strachu, trestu, izolace nebo nadvlády.

Dovolte mi, abych se s vámi podělil o úžasnou báseň Meistera Eckharta (1260-1327), úžasného německého dominikánského mystika:

Meister Eckhart – Trojice

Chceš vědět
co se odehrává v jádru Trojice?
Já vám to řeknu.
V jádru Trojice
Otec se směje
a rodí Syna.
Syn se směje zpět na Otce
a rodí Ducha.
Celá Trojice se směje
a rodí nás. [1]

Vztahy v Trojici

Bůh dělá od počátku věků jen jednu stálou věc: Bůh vždy, navždy a bez váhání miloval „Syna“ (stejně vhodně můžeme použít „Dceru“ nebo „Dítě“), chápaného v tomto smyslu jako stvoření, hmotný vesmír, tebe a mě. Jde o kvalitu vztahu k jednotlivým Osobám a mezi nimi, nikoli o pohlaví nebo cokoli jiného. Tento tok lásky se točí v kruhu. Božské Dítě také vytváří „Otce“ právě jako Otce – což může potvrdit každý rodič. Matka nebo otec nejsou skutečnými rodiči, dokud jejich dítě tento tok neopětuje. Sledujte radost a slzy na tváři rodičů, když jejich dítě poprvé řekne „Máma!“ nebo „Táta!“.

V tojici je vždy čas na Lásku

Trojice má obrovské praktické, pastorační a politické důsledky. Nemáme čas na nic menšího než na lásku! Strach nikdy nevytvoří „nové stvoření“ (Gal 6,15); hrozba je zcela zkrachovalý a falešný příběh. Nejnižší úrovní motivace je vina, hanba, odměna a trest; to nás neposunulo nikam blízko k civilizaci lásky. [2]

Negaci v nás promítáme na Boha

Když se – jako jednotlivci, rodina, církev nebo národ – přistihneme, že vyvozujeme nějaké negativní nebo bojácné závěry o Bohu, stačí se podívat hluboko do svého nitra a pravděpodobně zjistíme, že jsme rozzlobení a svůj hněv promítáme na Boha. Tento velmi lidský vzorec je znázorněn v celé Bibli. [3]

Odpor naší duše překonává láska Trojice

Naše posvátné příběhy odrážejí růst i odpor lidské duše. Já tomu říkám tři kroky vpřed, dva kroky vzad. Odkazy na Boží „hněv“ jsou příkladem vyprávění o dvou krocích zpět. Celý příběh však pomalu a neúprosně směřuje k inkluzivitě, milosrdenství, bezpodmínečné lásce a odpuštění.

Boží Trojice není schopná hněvu, točí se v lásce

Trojice krásně ruší veškerou negativitu naprosto pozitivním pohybem, který nikdy neotočí svůj směr. Bůh se vždycky dává, a to i ve chvílích, kdy nepřístupnost lásky prožíváme jako božský hněv. Nevěřím, že v Bohu vůbec existuje nějaký hněv – je to teologicky nemožné, když je Bůh Trojice. [4]

Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.

Prameny:

[1] Meditations with Meister Eckhart, versions by Matthew Fox (Santa Fe, NM: Bear and Company, 1983), 129. This text is based on Meister Eckhart, Scio hominem in Christo, a sermon on 2 Corinthians 12:2.

[2] Adapted from Richard Rohr,Essential Teachings on Love, selected by Joelle Chase and Judy Traeger (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2018), 38–39.

[3] Adapted from Richard Rohr, “Laughing, Liking, Delighting, Loving,” Daily Meditations, September 28, 2016.           

[4] Rohr, Essential Teachings39.

Image credit: Joel and Jasmin Førestbird, Untitled (detail), 2018, photograph, public domainClick here to enlarge image.

Stories are layered like the rings of a tree.